Články
Vypadá jako myš či veverka, ale nemá s nimi nic společného. Patří do čeledi tanovití, která je úzce příbuzná primátům. Ústecká zoo chová tyto drobné živočichy od dubna letošního roku. „Samec pochází ze Zoo Praha, samice ze Zoo Jihlava,“ sdělila vedoucí zoologického oddělení Petra Padalíková.
Menší obec u Karlových Varů, Andělská Hora (293 stálých obyvatel) již poněkolikáté v letošním roce uspořádala oslavy „princezny Alvíny“, které se v průběhu let staly už tradicí. Obec leží v 600 m n.m. a hrad, který ční nad obcí a v současné době je udržovanou stavebně zajištěnou zříceninou, má dokonce nadmořskou výšku 717 m. Celé okolí je rekreační oblastí nedalekého lázeňského města Karlovy Vary.
V nejtajnějším místě knihovny, až úplně u zdi, leží zasunutá naše rodinná kronika. Kdyby měla tato sbírka duši, myslím, že by byla hodně smutná. Je jedna z těch, kterou si nikdo nevezme do ruky jen tak, pro radost. Nikdo se do ní nezačte a neprohlíží staré, dnes už zažloutlé fotografie. Obrázky z války, hořící domek mých pradědečků, děcka, co se na to dívají, čerstvě popravený strýc Toník. Němečtí vojáci se při své „práci" rádi nechávali vidět.
Seděl jsem do noci nad učebnicí a měl pocit, že úplně zbytečně. Dnes už žádná moudra stejně nevymyslím. Podíval jsem se rozmrzele z okna. Temná obloha byla plná hvězd. Měly stříbrnou barvu a zdálo se, že dnes jsou mi mnohem bližší. Skoro to vypadalo, že ke mně natahují své třpytivé ruce. Byl to zvláštní pocit. Ještě nikdy jsem hvězdy tak blízko necítil. „Prosím pěkně...nakresli mi beránka..." ozvalo se za mými zády. Cizí hlas v mém pokoji mě překvapil. Ostatní už dlouho spali a já tu celé hodiny seděl nad exponenciálními rovnicemi sám. „Prosím pěkně...nakresli mi beránka..." ozval se tichý hlas znova. Až teď jsem si uvědomil, že ke mě mluví dítě.
Všude dobře, doma nejlíp, říká jedna stará moudrost a nikoho z nás nenapadne, o pravdivosti těchto čtyř slov pochybovat. Slovo doma pro mě znamená přístav. Místo, kde na mě třeba do noci čekají, než se vrátím z rockového koncertu. Chce se jim spát, ale přesto čekají, aby se mě zeptali, jestli nemám chuť ohřát se trochou horké polévky. Je to přístav, ve kterém můžu zakotvit a nehledět na to, jestli kolem zuří silná bouře nebo mě po tváři hladí vánek.
první 159 318 476 477 478 479 480 543 606 poslední