108. mládě zebry Hartmannové
Zoo Ústí nad Labem se může pochlubit nepřetržitým chovem zebry Hartmannové od roku 1975, kdy do zoo dorazilo dvanáctihlavé stádo zakoupené ze Zoo Dvůr Králové. Dva hřebci a deset klisen, kteří pocházeli z přímého odchytu uskutečněného Ing. Josefem Vágnerem v Namibii v jihozápadní Africe, položili základ úspěšného chovu, kterým se zoo dodnes pyšní i v mezinárodním měřítku. „Svého času byla v naší zoo zpracována první pracovní verze plemenné knihy, takže díky tomu a úspěšným odchovům se naše zoo v minulosti stala koordinátorem Evropského chovného programu (EEP) tohoto druhu, který byl vypsán v roce 1993 v Salzburgu,“ přibližuje tisková mluvčí Věra Vrabcová.
„V současné době sice vede plemennou knihu Zoo Marwell, ale naše zoo se počtem chovaných zvířat i počtem odchovaných mláďat řadí k nejvýznamnějším chovatelům v celé Evropě. Podle databáze ZIMS chová v současné době tento poddruh zebry horské celkem 25 institucí v celkovém počtu 111 zvířat, přičemž naše stádo čítající 17 jedinců je absolutně nejpočetnější,“ vysvětluje Věra Vrabcová.
Pro Zoologickou zahradu Ústí nad Labem byla a je zebra Hartmannové kultovním zvířetem, jakýmsi „rodinným stříbrem“. Byla prvním opravdu vzácným druhem v tehdy se rozvíjející zoo, prvním krokem od zooparku lokální úrovně k významným zoologickým zahradám. Původní pavilon, na jehož místě jsou v moderním zařízení zebry chovány dodnes, se stal první stavbou na nově získaných pozemcích mimo území původního Lumpeparku. „Nejmladším členem našeho stáda je hřebeček narozený v úterý 22. ledna 2019. Jeho matkou je osmnáctiletá klisna Linda, která k nám přišla v únoru 2017 ze Zoo Dvůr Králové díky rozhodnutí koordinátora EEP. S ohledem na její původ bylo doporučeno spojení s naším hřebcem Eddim, takže z narozeného mláděte máme o to větší radost, že se jedná o geneticky cenné zvíře do budoucího chovu,“ vysvětluje chovatel Josef Pospíchal. „Linda již měla ve Dvoře Králové pět mláďat, klisniček, letos se jí u nás poprvé narodil hřebeček. Zajímavé je, že délka březosti byla delší než obvykle, celkem 395 dní, jako by Linda čekala, až se světelný den o něco prodlouží. V současné době je oba pouštím na dvorek sousedící se stájí, kde je však návštěvníci nemohou vidět. Předpokládám, že ve stáří 6 týdnů, tedy cca na začátku března, budou chodit do venkovního výběhu poblíž spodní návštěvnické trasy,“ dodává chovatel.
„Co se týče odchovů, tak v historii zoo ten úplně první proběhl první prázdninový den v roce 1977, kdy přišel na svět hřebeček Markýz. Letošní hříbě je v pořadí 108. mládětem, které se u nás narodilo. Odchované zebry samozřejmě putovaly do mnoha zoologických zahrad v celé Evropě (Francie, Německo, Finsko, Anglie, Rakousko, Polsko, Rusko, Maďarsko…) a obohatily tamní chovy o novou krev,“ doplňuje Věra Vrabcová.
Co možná nevíte?
V zoologických zahradách nejsou tyto zebry příliš často chovány, protože je nutné separované ustájení každého jedince, což je dáno jejich způsobem života ve volné přírodě. Nesdružují se do mnohatisícových stád, ale žijí v menších rodinných skupinkách, které tvoří vůdčí dospělý hřebec s několika klisnami a hříbaty zhruba do věku dvou let. Také prostředí, které tyto zebry využívají, je jiné, nejsou to travnaté stepi, ale horské oblasti jihozápadní Afriky, konkrétně pohoří lemující východní okraj Namibijské pouště. Jde o území značně suché a nehostinné, se sporadickými napajedly a skrovným výskytem vegetace. V prostředí vyhlížejícím jako obrovské štěrkoviště vystupují zebry až do výšky 2.000 metrů n. m. Jako každý správný horal má i zebra Hartmannové pevné obutí – rohovina jejích kopyt je houževnatá a velmi rychle roste, daleko rychleji než u jejích stepních příbuzných. V zoo je třeba zajistit tvrdý povrch výběhu k přirozenému obrušování kopyt, popř. provádět jejich korekci.