A přeci jsme se dočkali…
No přece dopisu od Ježíška! Přeci si našel čas a odepsal nám.
Když děti 2. oddělení naší školní družiny psaly dopis Ježíškovi, nikdo z nás ani ve skrytu duše netušil, že nám přijde odpověď. Dopis jsme v oddělení psali v první polovině listopadu, kdy jsme si již krátce připomínali Vánoce. Někdo doma již psal Ježíškovi sám, dopis prý už zmizel, ale my jsme jej napsali a poměrně hodně dlouho čekali. Jednotlivé skupiny si psaly své dopisy, kde Ježíška seznámily s prací svých členů a s tím, co vlastně děláme a jaké máme výsledky. Pak celé oddělení SOVY psalo dohromady a kromě toho, že Ježíška seznámily s naší činností ve školní družině, napsaly mu, co by si od něho přály najít pod stromečkem.
Na dopis Ježíškovi už jsme dávno zapomněli, neboť čas tak rychle ubíhal a my neustále něco kutili k Vánocům. A najednou je to tu. Kde se vzal, tu se vzal, do družiny přišel dopis od Ježíška. V něm ještě bylo několik upomínkových dárků z Ježíškovy dílny. Ježíšek přesně poznal, jací jsme a co všechno děláme. Napsal, že mu děláme velkou radost, ale tu radost děláme i svým rodičům, učitelům i vychovatelům. Asi to je opravdu pravda pravdoucí. Ale jak ten Ježíšek to může všechno vědět. My mu děkujeme za krásný a milý dopis a těšíme se, zda o vánoční besídce najdeme od něj nějaké ty dárky, které jsme si přáli.