Aktuality ze skleníků: Rohovník a billbergie

Rohovník je stálezelený strom. Kvete od května do října, květenství je hrozen vyrůstající přímo z kmene nebo starších větví. Plodem je až 30 cm dlouhý plochý a dosti tvrdý nepukavý lusk, který dozrává až ve druhém roce. Lusky obsahují téměř 40 % sacharidů. Vyrábí se z nich karobový sirup či náhražka kakaa, z tvrdých semen se extrahuje rohovníková guma používaná jako potravinový emulgátor a stabilizátor č. E410. Významná je také rohovníková mouka (známá jako karob), která se vyrábí z usušeného a rozemletého plodového mezokarpu. Je využívána jako náhrada mouky při bezlepkové dietě. Používá se i v lidovém léčitelství při kašli a průjmu. Semena obsahují slizovitou látku garrofin používanou v kosmetice a lékařství. Z vědeckého názvu (řeckého Keration) je odvozena zlatnická jednotka hmotnosti – karát. Důvodem je skutečnost, že hmotnost jeho tvrdých semen je poměrně konstantní, zhruba kolem 0,2 g, tj. jeden karát. V oblasti Blízkého východu byla proto ve starověku používána semena jako závaží při odvažování drahých kamenů.

Billbergie (Billbergia pyramidalis) patří do čeledi broméliovité. Rod byl pojmenován po švédském botanikovi Gustavu Johannesovi Billbergovi. Jednotlivé druhy pocházejí především z Brazílie, ale najdou se také v oblasti Mexika. Většina druhů roste jako epifyt. Živiny získávají ze vzdušné vlhkosti a deště, odumřelého hmyzu a exkrementů. Listy jsou pevné, kožovité s jemnými ostny po krajích. Vyrůstají ve spirále a vytvářejí růžici, která slouží k zachycování vody. Výrazně barevné květy připomínají plamen – květy s tmavě modrými konci obrůstají  lososově růžové listeny. Bohužel mají jen velmi krátkou dobu kvetení. Po odkvětu rostlina odumírá. Množí se dceřinými rostlinami. Rostliny vyžadují vyšší vlhkost vzduchu.