Babyboom v kolonii vzácných ibisů

Ibisi skalní patří ke společenským tvorům hnízdícím v početných koloniích čítajících okolo 40 párů. V ostravské zoologické zahradě tvoří ibisí kolonii čtyři chovné páry. Obývají prostornou voliéru společně se supy bělohlavými, kde mají ibisi k dispozici celkem šest hnízdních budek. Poté co se ptáci přestěhovali ze zimoviště v chovatelském zázemí, začali se intenzivně věnovat hnízdní aktivitě. K úpravě hnízd využívají zejména větvičky a další rostlinný materiál. Samičky do nich snášejí obvykle dvě až čtyři vejce, na jejichž inkubaci se vzájemně střídají se svým partnerem.

Jaký je aktuální výsledek dosavadního snažení ibisů? V obou krajních budkách rodiče pečují o tři mláďata, v jedné stále inkubují tři vejce, jedna budka byla neobsazena. V dalších dvou bylo po jednom a po dvou vejcích, ale při následné kontrole byly obě budky prázdné. Nicméně v jedné z nich už bylo u páru pozorováno páření, takže to vypadá, že se schyluje k další snůšce. Dosavadní počet mláďat tohoto kriticky ohroženého ptáka tak může být ještě vyšší.

Ibis skalní (Geronticus eremita) v minulosti obýval Evropu (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálii), severní Afriku a Střední východ. V důsledku ztráty přirozeného životního prostředí, ilegálního lovu a kladením otrávených návnad došlo na mnoha místech k jeho vyhubení. Ve volné přírodě dnes žije pouhých 350-370 jedinců, čímž se tito ptáci řadí k nejohroženějším druhům na světě. 95 % světové populace dnes žije v Maroku, zbylí ptáci přežívají na dvou malých lokalitách v Turecku (asi 80-90 ptáků) a Sýrii (jen 5 ptáků). V Evropě se volně žijící ptáci již nevyskytují. Zato evropské zoologické zahrady chovají celkem asi 900 jedinců a od roku 1998 je jejich chov řízen Evropským záchovným programem (EEP), jehož snahou je záchrana ibisů skalních a jejich návrat do některých evropských zemí (např. Rakousko, Itálie aj.).

Ibisy skalní chová ostravská zoo od roku 2008 a od té doby je také zapojena do Evropského záchovného programu.