Co se děje v přírodě?
První týden letošního roku byl ve znamení nejen zimy, ale v závěru týdne, jakoby se to otočilo o sto osmdesát stupňů a začalo jaro. Toho ovšem využily děti školní družiny.
Ve středu 6. 1. po skončení Tříkrálovského odpoledne jsme využili ještě i trocha sněhu a šli bobovat na nejbližší kopeček. V ten den bylo poměrně ještě dost sněhu, abychom si ho užili. Po hodince sportování jsme vyčerpaní a jdeme modelovat ze sněhu. Nyní nebudeme dělat sněhuláka, ale pokusíme se o veverku čiperku. Uvidíme, zda nám to ještě půjde. Všichni se vrhli do práce a bylo hotovo. Po několika minutách veverka čiperka byla na světě. Ale teď již opravdu odcházíme. Zmrzlí, mokří, ale spokojení, protože v Berouně byl sníh. Sněhu jsme využili i ve čtvrtek při kroužku dovedných ručiček. Ve školním parku jsme opět modelovali veverku čiperku, ale sněhu kvapem ubylo a šlo to hůř, i když se lépe lepil. V parku jsme pozorovali i ptáčky, které nalétávali na lojové kuličky. Asi měli hlad. Ve sněhu jsme se pokusili najít nějaké stopy. Byli tady stopy vrabce, kosa, ale možná i straky. Po hodince odcházíme zpět a vyrábíme závěs krmítka do okna jako dekoraci. Zdobíme svůj výrobek i ptáčky. I tato část se nám docela povedla a tak si každý z nás odnáší domů nějaký ten závěs.
Těšíme se na pátek, jestli nám vydrží trocha sněhu a půjdeme určovat stopy. Ale než jsme se dostali do družiny, je po sněhu a sluníčko svítí, jako by nastupovalo jaro. Nevadí! Stejně naše činnost nás povede ven do přírody. Nejprve odcházíme k Zajíčkovu mlýnu, neboť bychom chtěli vidět nutrii, která se tu údajně usídlila. Ale bude to asi hodně těžké, neboť je potřeba, aby při pozorování bylo ticho. Uvidíme, zda to dokážeme. Nejprve pozorujeme levou část, ale zde nic není. Přecházíme vpravo a koukáme se na Čertovku. Tady možná uvidíme i ledňáčka říčního. Ale to už by bylo asi mnoho. Co bychom chtěli. Po chvilce pozorování vidíme uprostřed Berounky, poblíž Čertovky asi pět kachen divokých a mezi nimi něco, co kachna určitě není. Plave to, pluje velice rychle a za nedlouho je u nás. To je radosti! My vidíme na vlastní oči ve volné přírodě nutrii. Asi by něco chtěla, promenádí se před námi, vždy dopluje blíž, zvedne hlavu a čichá, čichá a kouká na nás. Ale my s sebou nic nemáme. Alespoň si ji vyfotíme. Pak zase odplouvá, na zamlaskání se k nám vrací. To je super! Takové to krásné pozorování jsme již dlouho nezažili. Odcházíme zpět ke škole, ale stavíme se ještě na našem zimovišti na Berounce, kde je spousta vodního ptactva. Ovšem mezi nimi na břehu se pohybují i holubi. Na řece pluje spousta kachen, kačeři mezi sebou útočí. Krom nich jsou zde i rackové. Je divné, že tady nejsou ještě labutě. Ale snad nás také navštíví. Zvedneme hlavu a nad námi letí kormorán. Krouží kolem nás, odlétá trochu dál, ale vyfotit se nedá. Je rychlejší. A tak zimní, i když skoro jarní pozorování, bylo skvělé a my si ho ještě někdy zopakujeme. Ledňáčka jsme neviděli, třeba budeme mít štěstí příště. A příště vezmeme něco k snědku.