Další sup hnědý odcestoval z Ostravy na námluvy

Mládě největšího evropského supa se vylíhlo 24. dubna 2016 a je čtvrtým úspěšně odchovaným mládětem ostravského chovného páru. Je to pro nás opět velký úspěch a třetí úspěšný odchov v řadě za sebou, přičemž podruhé za sebou v nové voliéře. Samici jsme 1. března 2016 pozorovali, jak celý den sedí na hnízdě, takže jsme předpokládali snesené vejce. Stejně jako v loňském roce jsme se rozhodli do průběhu hnízdění nezasahovat. Přesně za 54 dnů inkubace, tedy 24. dubna se na hnízdě opravdu začalo něco dít, samice se často nad hnízdem skláněla a její chování napovídalo, že pomáhá klubajícímu se mláděti z vejce. Vše jsme pozorovali z dálky dalekohledem, aby ptáci měli naprostý klid. Následující dny jsme stejně jako loni mohli pozorovat, jak samice mládě zcela prokazatelně vyvrhováním natrávené potravy krmí, i když samotné mládě jsme stále v hnízdním dolíku neviděli. To jsme měli možnost vidět až 2. května, když trošku povyrostlo.

Dne 30. srpna byla mláděti odebrána krev na určení DNA (je to samice). Na doporučení koordinátorky Evropského záchranného programu (EEP) byla dnes mladá samička odvezena do holandské Zoo Rhenen, kam odcestoval v loňském roce i mladý sameček odchovaný v ostravské zoo. Samička se připojí k dalším supům hnědým v tamní seznamovací voliéře, kde mají mladí ptáci možnost se přirozeně spárovat, což je u tohoto druhu klíčový předpoklad pro vytvoření fungujícího chovného páru.

Populace supů hnědých v lidské péči (ex situ) je demograficky stará a je v ní více dospělých samic než samců. V rámci EEP je potřeba navýšit počet úspěšných chovných párů, procento oplozených vajec a míru přežívání vylíhnutých mláďat, aby byla populace schopná plnit svou úlohu. Pro udržení EEP populace na stávající úrovni by se mělo každý rok vylíhnout asi deset mláďat. V posledních dvou letech se tohoto cíle podařilo dosáhnout. Věříme, že i mladá ostravská samička se jednou do reprodukce úspěšně zapojí.

Sup hnědý (Gyps fulvus) obývá horská pásma až do výšky 4000 metrů nad mořem v oblasti střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Zalétá ale i do střední Evropy. Tak jako u řady jiných dravců, došlo také u supa hnědého k výraznému poklesu divoké populace v důsledku přímého pronásledování člověkem. Na ostrově Mallorca byla populace v roce 1980 tvořena posledními 20 ptáky, ale díky jejímu posílení jedinci odchovanými v lidské péči vzrostla na současných 70 ptáků. Ve Francii, kde byl sup hnědý vyhuben úplně, byl zahájen repatriační program v roce 1992, v roce 1997 došlo k prvnímu hnízdění vypuštěných ptáků.

V současné době čelí supi ohrožení po celém světě, resp. ve všech oblastech jejich přirozeného výskytu, tj. v Evropě, Asii i Africe. Tato skupina ptáků má v přírodě nezastupitelný význam. Coby mrchožrouti se zásadně podílejí na udržování „čisté“ přírody bez těl uhynulých zvířat, která mohou být zdrojem nákazy a choroboplodných zárodků. Dříve relativně běžní ptáci jsou dnes téměř na pokraji vyhubení.