Den mokřadů ve školní družině
Světový den mokřadů je mezinárodní významný den, kdy jeho oslavy připadají každým rokem na 2. února. Tím si připomínáme datum přijetí Úmluvy o mokřadech, tzv. Ramsarská úmluva z 2. února 1971.Den mokřadů si každým rokem připomínají i děti naší školní družiny. Poprvé byl tento den slaven v roce 1997. Vždyť budoucnost lidstva závisí na mokřadech. Mají velkou biologickou rozmanitost.
Právě dnes, 27. 1. jsme si v předstihu připomenuli Světový den mokřadů. Ve všech odděleních proběhla beseda o tom, co jsou mokřady, jak jsou důležité a co je třeba vše udělat, aby jejich plocha neklesala. Děti ve všech odděleních si též zasoutěžily. Nejprve měly zakroužkovat druhy ptáků, kteří žijí v blízkosti řek a rybníků. Pak odpovídaly na otázky, jaký mají mokřady užitek pro zvířata a pro člověka. V dalším úkolu bylo spojit druh ptáka s jejich potravou. Potom děti obdržely obrázek s živočichy a rostlinami, se kterými se můžeme setkat v blízkosti vodních ploch a ve vodě. Tam jsme měli poznat živočichy a rostliny. Děti od Veverušáků měly soutěž o něco těžší. Vždyť jsou již starší děti. Měli jsme propojit popis rostliny s obrázkem. Bubliny se totiž Jožinovi pomíchaly. Poté zjistili, že pan Bárta si na své zahradě pěstuje umělý mokřad a osázel ho hned třemi různými druhy rostlin. Mělký rybníček je osázený orobincem, ostřicí a kosatcem a je základem … Dokončení věty jsme získali, když si v mokřadu přečetli zleva doprava nejprve písmena z orobince, potom z kosatce a nakonec ostřicích. Tím jsme zjistili, že je to základem „kořenové čističky“. V posledním úkolu jsme slyšeli popisovat osm živočichů a měli jsme určit o jaký druh živočicha se jedná. A co to bylo? Byla to lyska černá, kachna divoká, labuť velká, čáp bílý, skokan zelený, rosnička, kapr obecný a štika obecná. Soutěžily proti sobě dvě skupiny – hoši a děvčata. A kdo vyhrál? Byla to děvčata.
Ve druhé části Světového dne mokřadů se odebraly děti na procházku kolem zimoviště směrem k soutoku řeky Berounky a Litavky na „ostrov“. Naším cílem bylo nejen pozorování, ale seznámení se s nevítanou prací bobra. A co jsme viděli? Nikdo nechtěl věřit tomu, jak bobr svým hlodáním ničí stromový porost, staví si z větví hráz, aby získal stojatou vodní plochu. Starší děti objevily i bobří nory, kde asi přebývá. Jak je vidno, není na „ostrově“ sám a v těchto norách si založí asi svou rodinu. Zvíře se nám nepodařilo spatřit.
A tak Světový den mokřadů měl i nevídaný konec, který se jen tak nevidí.