Dlouhokrčky McCordovy
Čtyři mláďata dlouhokrčky McCordovy (Chelodina mccordi) se v Zoo Brno vylíhla na přelomu srpna a září 2018. Všechny malé želvy přežily nejkritičtější období a nyní už samostatně přijímají potravu.
„Jedná se o první odchov tohoto v přírodě kriticky ohroženého druhu nejen v rámci Zoo Brno, ale i celé Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Ani evropská populace není příliš veliká a vzhledem k míře ohrožení je pro druh vedena v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) Evropská plemenná kniha,“ uvedl kurátor chovu ryb, obojživelníků a plazů Zoo Brno Petr Šrámek.
Chovná skupina, skládající se z jednoho samce a dvou samic, přišla do Zoo Brno v únoru loňského roku darem ze Zoo Záhřeb. Umístili jsme jí do prostorného akvaterária v zázemí, kde se rychle aklimatizovala.
„Přestože jsme jim nabídli suché místo se substrátem jako kladiště, první snůšku 13 vajec jsme našli ve vodě. Přemístili jsme je do inkubátoru, i když jsme tušili, že se jejich šance na přežití pobytem ve vodě snížily. V průběhu čtyřměsíční inkubace jsme postupně odstranili několik neživotaschopných vajec. Velmi nás proto potěšilo, když se během dvou týdnů vylíhly postupně čtyři malé želvy,“ řekl Šrámek.
Mláďata jsme umístili do samostatného akvaterária s velmi mělkou vodou a po několika dnech je zkusili i poprvé nakrmit. Malé želvy se ukázaly jako velmi vitální a ihned začaly přijímat nabízenou mraženou potravu obohacenou směsí vitamínů a minerálů. K dispozici mají od samého začátku také zdroj světla i tepla a samostatný zdroj UV záření. Jejich vývoj probíhá bez komplikací.
„Doufáme, že malých dlouhokrček bude ještě více. V současné době máme v inkubátorech šest vajec z druhé snůšky a dalších 16 ze třetí,“ doplnil Šrámek.
Dlouhokrčka McCordova obývá v přírodě pouze malý indonéský ostrov Roti, kde bychom ji našli na pouhých několika desítkách čtverečních kilometrů v jezerech a bažinách. Dorůstá délky až 24 centimetrů, samice snáší až 13 vajec o velikosti 30 x 20 milimetrů.
Živí se hmyzem, malými rybami a pulci. Loví tak, že vystřelí hlavu (rychle natáhne krk) a chňapne po kořisti. Je aktivní převážně v noci. Nejsou přesné údaje k tomu, jakého věku se dožívá. Podobné druhy dosahují 30–40 let.
Na Červeném seznamu ohrožených druhů jsou dlouhokrčky vedeny jako kriticky ohrožené. Hlavní hrozbu pro tyto vzhledově velmi atraktivní a nevšední želvy představují lidé. Kromě úbytku biotopů totiž musí čelit zejména ilegálnímu lovu pro potřeby pet trade (obchodu s domácími mazlíčky).