Dny poezie ve školní družině

Veršíky od Zuzky Matějkové z vlastní tvorby.

Příšerky

Příšerky jsou potvory,
nemusí chodit do školy.
A když je to napadne,
lenivost je přepadne.
Radši si jdou hrát,
s kamarády, smát.
Tak to u příšerek bývá,
že se do školy, ani jedna nepodívá.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub Beroun – Závodí

Želvičky

Želvičky jsou maličký,
mají malé krunýřky.
S krunýřky se naučí,
také všechno vyzkouší.
A když někdo zaútočí,
tak se z toho ponaučí.
Želvičky se schovají,
a nikoho nezajímají.
A když se želvička s želvičkou potkají,
tak si o dobrodružství povídají.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub, Beroun – Závodí

Tukan

Tukan, to je pestrý pták,
který má rád bramborák.
Bramborák si udělá,
nikomu ho nepodá.
Proto také kamarády nemá.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub, Beroun – Závodí

Kos

Kos by chtěl mít vlastní nos,
jenže pořád chodí bos.
Kašel by ho proto našel.
Nechtěla by ho kosice,
která také nos nosit chce.
A proto kos stále nos nosit chce,
ale nemá ho on ani ta kosice.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub, Beroun – Závodí

Žralok

Žralok žije v oceáně,
většinou se skrývá na dně.
Žralok je veliký,
ryby snadno odchytí.
Pak v klidu obědvá,
nikomu nic nedá.
A tak to chodí do kola,
žralok se rybami přežírá.
Nikdo mu to nevymluví,
žralok ryby moc rád loví.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub, Beroun – Závodí

Kytička

Kytička se popletla,
a už v zimě rozkvetla.
Teď tam chudák sama stojí,
kdo pomůže kytičce mojí?
Copak to tak necháš být,
ty jí chceš snad utrápit?
Sluníčko se naklonilo,
všechno kolem rozzářilo.
Kytička děkovala sluníčku,
na cestu mu dala hubičku.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub, Beroun – Závodí

Pes

Pes může být všelijaký,
hnědý, bílý, také zlatý.
Má svoji boudičku,
a z boudičky cestičku.
Na boudičce má komínek,
u cestičky spoustu hovínek.
V náručích si ho chovají holčičky,
na plotě ho provokují kočičky.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub, Beroun – Závodí

Nebe

Žluťoučké sluníčko po nebi pluje,
celý svět barvami vybarvuje.
Mráčci se mezi tím po nebi honí,
vůbec tak necítí, jak ten svět voní.
Jak se zvířátka rozběhla po louce,
jak se na drátě sesedly vlaštovky,
a v trávě se plazí dlouhé užovky.
Jak se všechna zranění rychle hojí,
a celý svět se do barev strojí.
Jak se červenají vlčí máky,
tak tu změnu nepropásněte taky.

Autor: Zuzana Matějková, Školní klub, Beroun - Závodí

Autor:
Vydáno: