Dočká se zoo mláďat binturongů?
Ostravská zoologická zahrada chová zvířata tohoto zvláštního jména nepřetržitě od roku 1981. Za celou dobu se nepodařilo odchovat žádné mládě. Nyní je ale šance na rozmnožení reálná.
Proč se doposud nedařilo binturongy rozmnožit? Dříve jsme chovali buď jedince stejného pohlaví, starší zvířata nebo jen jednoho jedince. V současnosti máme v zoo dva páry této asijské šelmy. Jeden je umístěn v expozici Čitván, kde obývá třetím rokem společný prostor s vydrami malými. U tohoto páru už se mláďat asi nedočkáme, protože samici je 15 let, což je na binturongy docela pokročilý věk. Druhý pár, který byl sestaven teprve před pár týdny, je k vidění v Pavilonu indických zvířat. Ke čtyřleté samici jsme v polovině února získali z anglické Zoo Chessington stejně starého samečka. Právě do těchto zvířat vkládáme naděje, že bychom se konečně mohli mláďat dočkat.
Po jednodenním seznamování přes mříž, byla zvířata spojena. Byli jsme napjatí, jak seznamování proběhne. Není vždy jisté, že si zvířata padnou do oka a vytvoří harmonický pár. Po spojení docházelo k drobným šarvátkám, které jsou u binturongů přirozené – oba na sebe cenili zuby a vydávali vrčivé zvuky, nijak se ale nenapadali, ani se nezraňovali (viz video). Dnes už jsou docela sehraná dvojka. Pohybují se společně po vnitřním i venkovním výběhu a když se unaví, usnou přituleni těsně u sebe. Každopádně se o sebe začínají aktivně zajímat. Budeme tedy doufat, že se dočkáme i mláďat.
Binturong (Arctictis binturong) je největší cibetkovitou šelmou žijící v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii a na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan. Má hustou černou srst, která jej v přírodě chrání hlavně proti dešti. Velice dobře šplhá po stromech, při pohybu ve větvích si pomáhá chápavým ocasem, za který se dokáže i zavěsit. Je aktivní převážně v noci, den tráví spánkem v korunách stromů. I když patří mezi šelmy, jsou binturongové spíše všežraví. I tento druh patří ve své domovině k ohroženým. V Červeném seznamu je veden v kategorii zranitelný (Vulnerable). Za posledních 30 let jeho populace klesla o 30 %. Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí a nelegální lov. Tradiční lidová medicína využívá penisové kůstky binturongů.