Draví vačnatci jsou k vidění v brněnské zoo
V pavilonu Exotárium brněnské zoo se návštěvníci mohou seznámit s dalším mimořádně zajímavým zástupcem australské fauny. Jednu z expozic od října obývají vakorejsci čtyřprstí (Dasyuroides byrnei).
„Při zběžném pohledu by se mohlo zdát, že se díváte na některého z početných zástupců řádu hlodavců. Kowari, jak se také vakorejskům čtyřprstým říká, ale ve skutečnosti patří mezi vačnatce. Typickými, na první pohled nápadnými znaky jsou poměrně velké živé oči a černá štětka na konci ocasu,“ popsala kurátorka chovu savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.
Kowari jsou doma v polopouštích, kamenitých pouštích, písečných dunách a říčních korytech Jižní Austrálie a Queenslandu. Mohou dorůstat délky až 18 centimetrů, samci jsou mohutnější než samice. Ocas měří od 11 do 14 centimetrů a je zakončený už zmíněnou černou štětkou. Váží od 70 do 140 gramů.
Aktivní jsou převážně v noci, kdy se vydávají na lov. Živí se malými obratlovci, hmyzem, pavouky. I když výborně šplhají, zdržují se převážně na zemi a jako úkryty využívají opuštěné nory po jiných zvířatech, případně si vyhrabou vlastní, vždy si je ale označí trusem, močí nebo sekretem z prsní žlázy.
Páření tohoto druhu probíhá obvykle od dubna do prosince a samice po 30 až 36 dnech porodí v průměru od dvou do sedmi mláďat. Malí kowari se rodí opravdu malí, měří jen asi čtyři milimetry. Samice nemají klasický vak, ale spíše částečně uzavřený „váček“, jejich bradavky jsou přetažené kožní řasou. Pevně přisátá se mláďata drží necelé dva měsíce, poté je matka odkládá v hnízdě a další dva měsíce se je vrací nakojit.
Životní cyklus vakorejsků je velmi krátký. Pohlavní dospělosti dosáhnou v 11 měsících. V následující sezóně se páří a volně žijící jedinci se jen vzácně dožívají vyššího věku, než dva roky. V lidské péči žijí déle, ale starší jedinci se rozmnožují velmi zřídka.