Druhé mládě binturonga v zoo
V ostravské zoologické zahradě se na začátku února narodilo historicky druhé mládě binturonga. Zpočátku trávilo veškerý čas v budce, nyní už se postupně vydává na průzkum okolí. Rodinu této největší cibetkovité šelmy mohou návštěvníci vidět v pavilonu indických zvířat.
Mládě binturonga se narodilo 3. února jako druhé mládě našeho chovného páru. První mládě, které se narodilo na konci roku 2016, bylo odvezeno jen pár dnů před druhým porodem samice do německé Zoo Rostock. V případě prvního mláděte se jednalo o samečka, u druhého zatím pohlaví neznáme. Důležité však je, že nové mládě prospívá a že o něj jeho matka příkladně pečuje. První týdny mládě neopouštělo porodní boudu, v těchto dnech už stále více času už tráví i mimo ni a prozkoumává okolí.
Binturongy chováme v Zoo Ostrava od roku 1981, ale až do roku 2009 se nedařilo sestavit pár, který by se rozmnožil. Postupem času se ukázalo, že to s binturongy nebude tak jednoduché. Situace ještě není zcela jasná, ale vše nasvědčuje tomu, že existuje více linií/poddruhů binturongů a při sestavování páru je tedy potřeba v chovech v evropských zoologických zahradách najít toho „správného“, ale zároveň nepříbuzného jedince.
Binturong (Arctictis binturong) žije v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan. Dobře šplhá po stromech. Při pohybu ve větvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem (mláďata jsou schopna se za něj i zavěsit). Je aktivní převážně v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromů. I když patří mezi šelmy, je binturong spíše všežravý. Je veden v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (Vulnerable). Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 %! Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí z důvodu těžby surovin a přeměny na zemědělskou půdu. V současnosti se jedná zejména o zakládání plantáží palmy olejné. Je také nelegálně loven pro penisovou kůstku, která je využívána v tradiční čínské medicíně.