Dysgrafie – skutečný problém nebo jen móda?
Blíží se konec školního roku, všichni prvňáčci už krásně píší, ale jen písmo vašeho potomka připomíná spíše klikyháky? Je kostrbaté, nevzhledné, skáče tu nad řádek, tu zase pod něj, a to i přesto, že se svým dítětem psaní pilně trénujete - výsledek zkrátka neodpovídá vynaloženému úsilí.
Logicky se proto ptáte, co děláte špatně, kde by mohla být chyba, a zda vaše dítě náhodou netrpí dysgrafií nebo nemá grafomotorickou poruchu. Když ovšem svou obavu vyslovíte nahlas, začne vás okolí přesvědčovat, že je dítě jen lajdák, a bude-li více trénovat, jeho písmo bude stejné jako písmo spolužáků. Je tomu ale skutečně tak nebo se za nevzhledným písmem může skrývat hlubší problém?
Stále častěji se zejména u starší generace můžeme setkat s názorem, že dysgrafie, dyslexie, dysortografie a další dys-diagnózy jsou pouhým „módním výstřelkem“ a že se jimi omlouvá lenost či hloupost dítěte.
Problémy se psaním existují od nepaměti
„Ve skutečnosti dysgrafie i ostatní poruchy s předponou „dys“ existovaly pochopitelně již dříve. Pouze jejich diagnostikování nebylo tak časté. Proto nemohl být uplatněn při výuce vhodný metodický přístup. Nediagnostikovaná porucha se proto občas odrazila ve formě zhoršené známky,“ vysvětluje Jana Johnová, odbornice na správné a zdravé psaní, a dodává, že přestože zdaleka ne každé nehezky píšící dítě, je dítě trpící dysgrafií, rozhodně by ale tato možnost neměla být brána na lehkou váhu.
Dítě, které trpí dysgrafií nebo jinou grafomotorickou nemusí mít problém jen se samotným psaním, ale později se tyto potíže mohou projevit i v jiných předmětech. „Pokud se rodičům ve psaní dítěte něco nezdá, měli by se v první řadě obrátit na učitele a konzultovat s ním konkrétní obtíže při psaní svého dítěte. A to již například v průběhu prvního pololetí, protože při jednotném postupu rodičů a školy se dají mnohé obtíže včas podchytit a předejít tak následkům v podobě problémů při psaní“ vysvětluje Johnová.
Dítě trpící dysgrafií
A jak se pozná dítě s dysgrafií? Většinou má problém vybavit si správný tvar písmenka a často zaměňuje i tvarově podobná písmena. Dalším signálem může být i fakt, že psací potřeby svírá příliš křečovitě, což má za následek kostrbaté a hůře čitelné písmo.
„V takovýchto případech je vhodné, kromě porady s odborníkem, věnovat pozornost i uvolnění ruky a správnému úchopu psacích potřeb,“ dodává Johnová. Prvňáčkům může být v tomto případě nápomocný i speciální nácvikový adaptér (např. Mini Colours), se kterým může dítě pracovat a kreslit i doma.