Jak jsem nepotkal houby

S pocitem, že se tady do konce prázdnin musím nudou zbláznit, jsem se vydal na houby. Na houby chodím rád, protože žádné jedlé nenacházím a tím pádem se s nimi potom nemusím tahat domů, a případně je čistit a krájet. Taky se o své úlovky nemusím dělit, nikdo to po mně nežádá, pod ruku mi přijdou totiž vždycky jen jedovaté exempláře, které mi zřejmě schválně nechávají ostatní nezodpovědní houbaři, kteří si neuvědomují, že mi mohou přivodit závažné zdravotní problémy. Představuji si to asi tak, že jedlé hříbky lahodné chuti po ránu tajně vysbírají a já, když se ráno, asi kolem oběda probudím, oni se již oblizují nad smaženicí, smetanovou omáčkou a guláškem z václavek. Místo těch chutných, jedlých a voňavých úlovků mi po lese tajně zastrkávají nevzhledné, červivé, slimáky a veverkami okousané hřiby a tajně se mi za bukem posmívají, že neslavím očekávaný úspěch.

Co naplat, zřejmě nejsem správným Čechem, protože každý dobrý Čech, který nechce dělat svému národu ostudu, chodí od jara do podzimu na houby. Prolézá smrčím, bořím i lužním lesem, aby se mohl dostat do statistik. Statistiku čtou lidé na celém světě. A když si přečtou, že my Češi, patříme k největším fandům houbařství na světě, budou si nás potom daleko více vážit. S obdivem si řeknou: „Ti Češi, to jsou ale kanóni, co oni všechno dovedou!" Mnozí z nich se určitě jednou vydají k nám na zaslouženou dovolenou, protože neodolají pokušení prozkoumat naše slovanské lesy. Budou se snažit prolézt každé křoví, proslídit kdejaký borůvkový keř, vystopovat dobře schovaného klouzka v maliní. A to všechno jenom proto, aby světu dokázali, že statistiky lžou a Češi sbírají nepořádně.

Já sám na tom budu mít neomluvitelnou vinu a dál se budu budit s pocitem, že se mi během deštivých prázdnin nepodařilo sesbírat svých statisticky doložených několik košů hub. Jak já teď budu před těmi cizinci vypadat? Jak omluvím svou neschopnost plnit plány v našich lesích. Jak vůbec poznám takového cizince - vyzvědače, od pořádného českého houbaře?

Jednou z možností by bylo, oslovit každého, kdo se v lese nachomýtne a pohovořit s ním pár přátelských slov. Pokud bude jeho mateřština plynulá, propustím ho a popřeji nerušený sběr. V případě, že se mi bude zdát, že se o cizince - vyzvědače jedná, rozjedu plán B. Bude spočívat v tom, že houbaři, kteří nejsou schopni plnit sběratelský plán budou povinně vybaveni metrovou maketou hřiba dubového a v případě pochybností předvedou zvědovi atrapu. Zvěd tuto léčku samozřejmě neprokoukne, nemá nejmenší šanci, protože houby zatím neviděl ani z rychlíku.

Statistiky budou zachráněny, Čechové v nich budou na čelných místech kralovat dál, a já budu mít konečně pokoj. Už nikdy brzy ráno před polednem nebudu muset chodit na houby a děsit se, že za bukem potkám nebezpečného špióna ze zámoří.