Jak na medvěda

Potom se setkáte s odborníky, kteří rozumí máločemu, nebo taky ničemu. Tito lidé ale vynikají v kritizování. Dobře napsaný článek vám okomentují tak, že se nestačíte divit, video, které připravujete jen tak, pro radost, ohodnotí samými mínusy a pokud možno ještě sprostě. Tady nezbývá, než se nad odborníky tohoto typu povznést a nenechat si vzít chuť do dalších dní. Internet je taky zásobárna různých ptákovin a nesmyslů. Najdete návod jak v 21 století vyrobit parní stroj podle původního plánku, upečete dort podle pejska a kočičky (jenom ty myši v něm chybí), seženete popis jídelníčku, díky kterému se vám během třech dnů vyrýsují svaly do podoby kulturisty. Nedávno jsem tady objevil bezvadný tip, jak reagovat na setkání s ledním medvědem. Ovšem ne s tím, který se na vás tupě dívá přes plexisklo v ZOO, ale s tím opravdovým, volně žijícím na ledových pláních Arktidy. Možná bude trošku problém se na tyto větrem a sněhem bičované místa dostat. Možná budou mít vaši rodiče trochu jinou představu o letní dovolené. Když bude nejhůř, přejte si takový výlet třeba od Ježíška nebo velikonočního zajíčka. Jen tak budete mít možnost ověřit rady, které jsem po usilovném hledání vypátral. Tak tedy, co dělat, když se setkáte tváří v tvář s ledním medvědem. Za prvé - zkuste ho zastrašit. Zvedněte ruce, budete se zdát opticky větší a nahlas křičte. Za druhé - pokud jde stále k vám začněte pomalu ustupovat, neutíkejte. Zvíře je daleko rychlejší než vy. Ve vysokém sněhu se dost špatně utíká. Za třetí - pokud se chlupáč dostal hodně blízko, lehněte si a zavřete oči. Nehybnou polohou ho můžete zmást, pokud nebude mít hlad. Když ho mít bude, máte smůlu, nepohrdne ani mršinami. Za poslední - zapalte krabičku sirek, posviťte na něho baterkou. Odhoďte batoh, bundu a ostatní svršky. Medvěd se možná nechá obelstít a obrátí na ně pozornost. Přeju hodně štěstí.