Jak se jídávalo o Vánocích
Ochutnávka toho nejlepšího ze štědrovečerního jídelníčku našich předků. S první vycházející hvězdou se na Štědrý den zasedalo ke štědře prostřenému stolu. I v chudých rodinách bylo co ochutnat. Naše zem, i když je svou rozlohou poměrně malá, nabízí množství různých krajových specialit. Jídelníček byl většinou složený z předkrmu, polévky, hlavního jídla a sladkého dezertu.
Jako předkrm se podávalo pečivo s medem. V některých oblastech se mazal na kousky chleba, jinde na tenké oplatky. Zdobil se šípky, sušenými kvítky, bylinkami nebo stroužkem česneku. Byliny měly symbolizovat zdraví, česnek moc a med dary matky přírody.
Polévka se podávala houbová. Byla hustá, tak aby v ní stála lžíce. Když hospodyně nestihla houby přes léto nasušit, uvařila polévku kroupovou, čočkovou, hrachovou nebo fazolovou. Přidala do ní zeleninu, jáhly, česnek a kostky brambor. Polévky z ryb se vařily většinou jen tam, kde byly rybníky. Přidávaly se do ní jikry, zelenina, někde lžíce másla nebo smetany.
Jako zlatý hřeb štědrovečerního stolování se na mnoha místech naší republiky podával černý kuba. Je to české jídlo připravené z vařených hub a krup. Jak jinak, i v tomto pokrmu najdeme symboliku. Ten, kdo bude sytý od večeře z hub a krup bude po celý rok čilý a nepozná únavu. Pokud jste zvědaví, proč si kuba vysloužil přívlastek černý věřte, že je to podle druhu hřibů. Hřib modrák, když se nakrájí a uvaří, získá tmavě modrou barvu, někdy až do černa. Od toho je tedy kuba černý. A přidával se opět česnek.
Česnek byl vůbec v době, kdy vitamínů ubývalo a dlouhý kus zimy byl přede dveřmi velice důležitou plodinou. Jeho léčivá síla byla známa už od starověku. Používal se jako lék na všechny neduhy.
Podával se i svátečně upravený kapr nebo jiná ryba. Ale úspěch slavil i zajíc připravený ve sladké omáčce ze sušených švestek, rozinek a ořechů. Vařily se sladké jáhlové kaše sypané perníkem či tvarohem. Dětem chutnaly placky pečené na plotně pokapané sirupem z cukrové řepy nebo hustým medem. Kdo neměl chuť na sladké, našel na štědrovečerním stole mísu kysaného zelí nebo nakládané zeleniny.
Dalším důležitým jídlem bývaly koláče. Plnily se makovou nebo povidlovou náplní, ale také hruškovými nebo jablkovými povidly. Hospodyně si na takových koláčích musela dát záležet, protože je potom nabízela při koledě dětem a taky návštěvám. Když koláče nechutnaly, byla z toho ostuda pro celou rodinu. Není divu, že se nešetřilo na omastku ani na náplni, někde se dokonce pekly koláče poschoďové - tupláky.
Jedním z vánočních symbolů se stala vánočka. Je to pečivo upletené z jednotlivých pramenů, říká se jí také štědrovka, pletenka, vrkoč nebo štědrovnice. K vánočce se podávaly křížaly nebo jiné sušené ovoce, v některých oblastech se vařila tzv. muzika, hustý kompot z rozvařených sušených jablek, skořice, rozinek a mandlí.
Staročeská sváteční kuchyně bývala bohatá a nabízela mnoho různých pokrmů, které by našemu jazýčku lahodily i dnes.