Jaký byl rok 2017 v Zoo Ostrava
Rekordní počet zvířat, rekordní počet mláďat, potřetí překročená hranice půl milionu v návštěvnosti! Ale také více než půl milionu korun na podporu záchrany nejohroženějších zvířat světa nebo téměř 880 tisíc na podporu výzkumu nemocí slonů. V pořadí čtvrté narozené slůně, rekordní počet odchovaných plameňáků a celkem 18 ptačích mláďat bezplatně poskytnutých pro vypuštění do volné přírody. To je jen malý výčet událostí, které se v loňském roce staly v ostravské zoologické zahradě. Níže Vám přinášíme přehled toho nejdůležitějšího, co se Zoo Ostrava podařilo za uplynulý rok zrealizovat, a to nejen v areálu zoo, ale i mimo něj…
Návštěvnost
V roce 2017 přišlo do ostravské zoo více než půl milionu návštěvníků. Přesný počet byl 506 973. Potřetí v historii se tak podařilo překročit půlmilionovou hranici a zoo si nadále drží pozici významného turistického cíle nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v rámci celé České republiky. Za svůj cíl si ostravskou zoo ale volí stále více turistů ze zahraničí, především z Polska. I proto se zoo stále více snažíme rozšířit služby pro polské návštěvníky. Cedulky v polském jazyce jsou pro nás již samozřejmostí a v loňském roce jsme začali organizovat i speciální akce pro polsky hovořící návštěvníky, např. komentované prohlídky pěstebních skleníků, vybraná komentovaná krmení zvířat a další.
Chovatelství
Již třetím rokem chováme přes 400 druhů zvířat, přesněji 417 druhů, což je o 19 méně než v roce 2016. Počty druhů v jednotlivých skupinách čtyřnožců lehce kolísaly. Meziročně chováme o dva druhy savců méně, o tři druhy plazů méně, o čtyři druhy ptáků více a o jeden druh obojživelníka více. U čtyřnožců je tak celkový počet druhů vyrovnaný s rokem 2016. Ze savců ubyla samice gibona lara, kterou jsme v rámci výpomoci Zoo Hodonín (rekonstruovali pavilon) chovali dočasně v roce 2016 a v lednu 2017 se vrátila zpět. Ke konci roku jsme do Zoo Helsinky odeslali našeho jediného samce gazely perské ke skupině samic. Doufejme, že na této misi samec vzácné gazely obstojí. V roce 2017 jsme se po krátké přestávce vrátili k chovu tří druhů ptáků – k ohrožené timálii sečuánské, k vzácně chovanému lorikulu modrotemennému a ohroženému holubu Bartletovu. Po letech chovu jsme během srpna a září přišli o sehraný pár puštíků vousatých.
Pokles druhů v součtu nastal u rybovitých obratlovců a bezobratlých. Paprskoploutvých ryb ubylo deset druhů. Na tomto stavu se podepsala například neodhalená nemoc, která propukla v akváriu „Skalnatý břeh jezera Tanganika“. Přišli jsme hlavně o prosperující chov dvou druhů tlamovců rodu Tropheus.
Celkový počet zvířat v Zoo Ostrava je však rekordní v celé historii – 4073, to je o 33 více než v roce 2016!
Rekordní je i počet mláďat, kterých se během roku narodilo celkem 1315. Je mezi nimi celá řada velmi vzácných a v řadě případů dokonce i raritních druhů. A nejsou to jen velcí chlupatí savci. Naši pozornost směřujeme i na jiné skupiny zvířat, jako jsou ryby, obojživelníci, drobní ptáci nebo třeba bezobratlí, a máme obrovskou radost, že se u nich odchovy daří. Mnozí z chovaných a rozmnožovaných živočichů jsou v přírodě kriticky ohroženi.
Nejvzácnějším mládětem roku se bezesporu stalo mládě lemura Sclaterova. Jedná se o druhé mládě tohoto druhu, které se v Ostravě narodilo po dlouhých osmi letech. Jeho nevelká populace v evropských zoo čítá sotva 30 jedinců. Vzácným mládětem je ostravský i česko-slovenský prvoodchov lemura mongoze. Je jediným loňským mládětem tohoto lemura i v rámci nevelké evropské populace čítající asi 50 zvířat. Začátkem července se narodilo již čtvrté ostravské slůně. Sameček od začátku dobře prosperuje a jeho matka, pro niž to byl třetí porod, o svého potomka příkladně pečuje.
Mezi ptáky je nejvýznamnějším odchovem mládě kondora královského, jehož jsme se v Ostravě dočkali po dlouhých 50 letech chovu těchto ptáků. Další mimořádné a cenné odchovy ptáků se podařili u těchto druhů: guarouba zlatý (mláďata těchto menších papoušků odchovávají jen asi tři zoo v Evropě), ara horský (vzácně množený), sup kapucín – jeden z našich nejvzácnějších ptáků (u nás se tento kriticky ohrožený sup tradičně množí, v Evropě však naprosto mimořádně), sup hnědý (v pořadí páté ostravské mládě, které ale nakonec odchoval pěstounský pár supů v Zoo Liberec). Velkou radost máme i z mláďat kriticky ohrožených ibisů skalních, které jsme letos poskytli pro vypuštění do přírody a zapojili se tak do dalšího mezinárodního repatriačního projektu.
V roce 2016 jsme otevřeli novostavbu pro želvy ostruhaté. Ty se v novém chovatelsko-expozičním zařízení zabydlely a v roce 2017 snesla jedna ze samic svou první snůšku. V Zoo Ostrava chováme želvy ostruhaté od roku 2002. Trvalo 15 let, než jsme se dočkali prvních mláďat, přibližně rok od otevření nového zařízení.
Také v zázemí Zoo Ostrava se nacházejí z hlediska ochrany přírody doslova živé poklady, a to i u skupin zvířat, kde by to málokdo čekal. Za zcela mimořádný až raritní odchov považujeme mláďata kriticky ohrožené razbory menamské (Trigonostigma somphongsi). Tato čtvrt století „nezvěstná“ drobná rybka (byla totiž považovaná za vyhubenou) byla pozorována v přírodě znovu až v roce 2012. V Zoo Ostrava ji množíme (spolu se Zoo Wroclaw) jako jediné dvě zoo na světě. Z dalších ohrožených druhů ryb se nám zde podařilo v roce 2017 poprvé rozmnožit kriticky ohroženou parmičku minimarskou (Pethia bandula) žijící v jediném potoku na Srí Lance (18 mláďat), dále v přírodě již vyhubenou skifii žlutou (Skiffia francesae), která obývala Mexiko (14 mláďat), nebo ohroženého halančíka kribského (Fundulopanchax fallax) – 4 mláďata.
Stavební činnost
V loňském roce byla zahájena velmi důležitá a svým rozsahem zcela mimořádná akce. Tím je projekt modernizace technické infrastruktury – elektrifikace celého areálu, který umožní další rozvoj zoologické zahrady. Jedná se o náhradu starých již dosluhujících a nedostatečných rozvodů elektrické energie a jejich posílení a rozšíření takřka v celém rozsáhlém areálu zoo. Bez této akce by šlo jen stěží budovat nové expozice a další zařízení důležitá pro chod zahrady.
Během roku však probíhaly i rozsahem menší stavby. Venkovní výběh pro mandrily byl vybaven několika umělými stromy pro zvýšení komfortu pro naši chovnou skupinu, v pavilonu slonů vznikla bezpečnostní manipulační a tréninková stěna, v pavilonu Tanganika došlo k úpravám prostor v části s hrochy a krokodýly, aby zde mohli volně létat ptáci. Budovalo se i v chovatelském zázemí – byly postaveny nové voliéry pro ptáky a odstavné zařízení pro zvířata.
Nový safari expres
Loňskou sezonu se návštěvníci mohli poprvé svézt po ostravském safari novými soupravami, které nabízejí větší komfort cestujícím a mají i vyšší kapacitu pasažérů.
Kostlivci v zoo
V areálu zoo je nově k vidění řada modelů někdy až podivných zvířat. O jaká zvířata se jedná? Jsou to druhy, které již většinou na Zemi nežijí, některé z nich byly v důsledku činnosti lidské populace vyhubeny, nebo jsme jim naopak změnou podmínek umožnili expanzi, příp. patří (neprávem) k méně oblíbeným zástupcům či jsou zkrátka „jen“ něčím zajímavá. Jedná se např. o kosterní modely několika zástupců pleistocenní a miocenní fauny – veledaňka obrovského, medvěda jeskynního či šavlozubce. Dále je to třeba latimérie podivná, několik druhů lemurů a další.
Ochrana přírody
Zoo Ostrava podporuje řadu projektů po celém světě, jejichž cílem je ochrana a záchrana ohrožených druhů v jejich přirozeném prostředí, tj. v původní domovině. V květnu 2017 schválilo Zastupitelstvo města Ostravy podporu vybraných záchranných projektů v rámci programu „Koruna ze vstupu“. Zoo se tak může dále a ještě mnohem více než kdykoli v minulosti zapojit do mezinárodní ochrany přírody a světové biodiverzity.
- Projekt Koruna ze vstupu
V loňském roce se v rámci programu „Koruna ze vstupu“ a díky více než půl milionu návštěvníků podařilo rozdělit celkem 517 722 Kč mezi jedenáct vybraných záchranných projektů, které probíhají v různých částech planety (v Indonésii, v Senegalu, na Madagaskaru, ale také v Evropě). Podrobné informace k jednotlivým projektům najdete zde. Tato skutečnost nás plně zařazuje mezi nejmodernější zoologické zahrady světa, které se aktivně snaží nejen o přežití ohrožených druhů zvířat v rámci mezinárodních záchranných chovů v lidské péči, ale pomáhají i zvířatům a lidem přímo v jejich domovině.
- Na pomoc slonům
Na jaře 2017 byla ukončena sbírka „I slůňata stůňou“, kterou ostravská zoo vyhlásila v roce 2014. Vynesla neuvěřitelných 878 655,22 Kč! Získané finance jsou určeny na podporu výzkumu nemocí slonů, který probíhá na berlínském institutu IZW pod vedením prof. Dr. Thomase Hildebrandta, celosvětově uznávaného odborníka nejen v oboru veterinární medicíny, ale také na poli výzkumu a ochrany přírody. Jeho tým se zabývá studiem působení kyseliny laurové na organismus slonů, zejména pak sleduje možnou souvislost mezi touto kyselinou a sloním herpes virem, tj. smrtelně nebezpečnou nemocí, která může v budoucnu vážně ohrozit celou sloní populaci, a to nejen v lidské péči, ale i ve volné přírodě.
V létě loňského roku jsme navázali spolupráci s organizací Moment, která v České republice provozuje síť dobročinných second handů. Díky ní se mohli lidé zapojit do sbírky oblečení a přispět tak na záchranu tentokrát slonů afrických v místě jejich výskytu ve volné přírodě. Celkem se podařilo nashromáždit na 800 kg šatstva. Výtěžek z jeho prodeje podpoří projekt Save Elephants.
Děkujeme všem, kteří do sbírek přispěli!
- Ochrana evropské fauny
V roce 2017 poskytla Zoo Ostrava bezplatně celkem 18 mláďat pro vypuštění do volné přírody, aby tak přispěla k posílení divoké populace daných druhů. Konkrétně se jednalo o dvanáct sov pálených, které byly vypuštěny v České republice, a jednoho orlosupa bradatého, který putoval na Korsiku. Nově se zoo zapojila do dvou záchranných projektů – pro výry velké (dvě poskytnutá mláďata v rámci ČR) a pro ibisy skalní (tři mláďata vypuštěná v jižním Španělsku). Aktivně jsme se rovněž zapojili do ochrany a monitoringu jeřábů popelavých – jako první v České republice jsme použili pro monitoring GPS-GSM vysílač, díky němuž lze sledovat přesný pohyb jednoho z letošních mláďat. Systematicky jsme také rozšířili všechny aktivity směřující ke zvýšení biodiverzity celého areálu zoologické zahrady.
- Charitativní běh v Zoo Ostrava
V srpnu se ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice uskutečnil druhý ročník charitativního běhu. Tentokrát po večerní zoo běhalo přes tisíc běžců pro langury indočínské – jedny z nejohroženějších primátů světa. Celkem se na záchranný projekt realizovaný v severním Vietnamu podařilo získat 140 000 Kč. Velmi nás těší, že lidé projevili o akci takový zájem a rozhodli se pomoci. Svou účastí na „Běhu Zoo Ostrava pro langury“ tak nejen naplnili heslo akce „Přilož nohu k dílu“, ale ovlivnili i dění v dalekém Vietnamu a přispěli k záchraně takřka vyhubeného druhu zvířat.
V roce 2017 jsme díky výtěžku z „Běhu Zoo Ostrava pro Kukang“ vybavili kliniku našeho klíčového ochranářského projektu Kukang, který probíhá na Sumatře. Společně s tímto projektem jsme zde pro děti z oblasti Kuta Buluh vybudovali knihovnu se zaměřením na environmentální výchovu a vytvořili omalovánky.
Spolupráce se školami
I v loňském roce pokračovala spolupráce Zoo Ostrava se školami nejen v Moravskoslezském kraji, ale i za jeho hranicemi. Pro školní děti všech věkových kategorií nabízíme výukové programy, tradiční vědomostní soutěže a další aktivity, pro pedagogy i další zájemce pracující s dětmi pořádáme odbornou konferenci „Podíl zoologických zahrad při environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě“. Loňského už 11. ročníku se zúčastnilo rekordních 140 zájemců.
Další významné aktivity
Výčet významných akcí a aktivit by mohl být samozřejmě mnohem delší. Patří mezi ně například vybudování nového ochranářsko-edukativního koutku k ochraně mořských želv, který vznikl v blízkosti pavilonu indických zvířat. Má za cíl prezentovat mezinárodní ochranářský projekt zabývající se komplexní problematikou ohrožení velkých mořských želv, do něhož je zapojena Zoo Ostrava společně se Zoo Hodonín. Významným mezníkem v propagaci udržitelné spotřeby se stala certifikace občerstvovacích zařízení, která jsou v zoo provozována, o nepoužívaní palmového oleje na smažení. Dvě zařízení dokonce neprodávají žádné výrobky s palmovým olejem. Potěšilo nás, že interaktivní koutek Broukoviště v zoo upozorňující na význam mrtvého dřeva získal ocenění Dřevěná stavba roku 2017, které každoročně uděluje Nadace dřevo pro život.
I z výčtu jen těchto několika událostí lze říci, že rok 2017 byl pro ostravskou zoologickou zahradu rokem velmi úspěšným a významným. Velký podíl na tom mají bezesporu i všichni naši návštěvníci. Děkujeme všem za přízeň a podporu a do nového roku přejeme všechno nejlepší!