Jarní prázdniny na horách

Je sobota 20. 2., a děti ze Závodí, odjíždí se svými vedoucími na tradiční zimní tábor. V Berouně téměř jaro, zima se už vzdává a tak uvidíme, jak na tom budeme my v Krkonoších. Cesta utíká velmi rychle, tam, kde již kdysi bylo vidět bílo, je nyní zeleno a o sněhu si můžeme jenom snít. Ale ještě nejsme v cíli. Tak uvidíme. Je dvanáct hodin a my se nacházíme v Horním Maršově. Vyloďujeme svá zavazadla, odnášíme pod nákladní lanovku. Bereme své batůžky a sto metrové převýšení k chatě Honzík začínáme šlapat. Přicházíme na naši cvičnou louku, která je velmi skromně pocukrována sněhem. Ale to je málo! Vycházíme na vrchol, zde na nás již čeká paní kuchařka s personálem. Jdeme na oběd a pak se ubytováváme. První den jsme rádi, že nemusíme na svah, neboť bychom to všechno zničili. Odpoledne přichází překvapení. Začíná hustě sněžit a my si jen přejeme, aby sníh napadl. Sněží celou noc. My po večeři hrajeme hry v klubovně a docela se dobře bavíme. Venku je boží dopuštění. Uvidíme, co bude ráno. Po skončení her hygiena, a šupky do pelíšků. A ať je ráno sníh, abychom mohli jít lyžovat.

Je pondělí, máme budíček a venku leží patnáct cm sněhu. Super! Po hygieně a úklidu odcházíme na snídani a honem, honem, ať už jdeme ven. Vybalujeme lyže, snowboard a jdeme na svah. Naše první sklouznutí a již se rozdělujeme na skupinky. Někdo lyžuje, někdo se začíná učit a někdo začíná na snowboardu. Dopoledne na kopci, sem tam nějaká kapka, ale po obědě začíná pršet. Zatím jenom přeháňky. Po poledník klidu jdeme mimo sjezdovku, aby nám zůstal sníh na zítřek. Stavíme ze sněhu, bobujeme a užíváme si sněhové pokrývky. Po skončení odcházíme na chatu, jdeme se vysprchovat a pak scházíme do klubovny. Do večeře ještě něco zbývá a tak bude probíhat beseda o horách. Nejprve si říkáme o výstroji a výzbroji na hory, jak se nosí lyže, jak se oblékáme a jak se na horách chováme. Víme, že počasí může být zrádné. Kdyby bylo nutné, mluvíme i o horské službě a její náplni práce.  Probíráme bezpečnostní podmínky a připomínáme si, na co si dát pozor. Asi po hodince máme chvíli osobní volno a pak již jdeme na večeři. Slyšíme, jak se o střechu ozývají dešťové kapky. Lije jako z konve. Po večeři jdeme do klubovny a máme opět připravené večerní hry. Hrajeme Romeo a Julie, hoši hledají střevíček pro Popelku a na závěr si zahrajeme Kacafírka. Magická hra, na kterou musíme přijít. Za ty léta jsme ještě nepochopili, na jakém principu hra je.  Pak ještě seznámení s programem na příští den. Vyhodnocení dnešního dne a pak již „dobrou noc“. Venku lije jako z konve, tak uvidíme, co bude zítra!