Jeřábi se vydávají na dalekou cestu k zimovištím
Jeřábi popelaví opouštějí každý rok na podzim svá hnízdiště, aby se vydali na zimoviště. Pro letošní mláďata je cesta velkou premiérou, která pro ně představuje důležitý a zásadní krok – musejí se od svých rodičů naučit migrační trasu. Jeřábi nemají cestu na zimoviště vrozenou, jako například čápi. V Evropě sledují migraci těchto impozantních ptáků stovky lidí, což pomáhá výzkumníkům, kteří využívají systém barevného značení jeřábů - každý pták má svou jedinečnou barevnou kombinaci, která vypovídá o místě jeho původu (www.icora.de).
V České republice byla v minulosti během jedné sezony doposud okroužkována maximálně tři mláďata, většinou na tradičních lokalitách v severních Čechách. V letošním velmi úspěšném roce se na svou první cestu vydá hned devět nově okroužkovaných mladých jeřábů. „Letošní rok byl opravdu výjimečným a my jsme rádi, že se také Zoo Ostrava mohla zapojit do výzkumu jeřábů popelavých,“ dodává in situ koordinátor Zoo Ostrava František Příbrský. Kromě šesti mláďat na starých i nových lokalitách na Českolipsku byla okroužkována také dvě mláďata na Písecku a jedno mládě v Českém Ráji. Záměr na sledování mláďat ze severní Moravy se bohužel nepodařil, jelikož tam hnízdění jeřábů nebylo úspěšné. Pro jeřáby jsou první týdny života velmi náročné. Neumějí létat, musejí si sehnat dostatek potravy a učit se ostražitosti, a jelikož i predátoři se v této době starají o svá mláďata, mladí jeřábi se často stávají jejich kořistí.
Abychom lépe porozuměli životu jeřábů, využila Zoo Ostrava poprvé nový GPS-GSM vysílač napájený solárním panelem, který je připevněn na kroužek. Takto bylo označeno mládě v Máchově kraji na začátku srpna a my teď můžeme sledovat, jak a kde se pohybuje. „Víme například, kdy mládě poprvé začalo létat, jak se mění nároky na prostředí, kam létá za potravou a kam létá nocovat. Těšíme se také, jak budeme sledovat nejen jeho první cestu na zimoviště, ale i jeho další osud,“ říká terénní pracovnice Zoo Ostrava a koordinátorka barevného kroužkování jeřábů v ČR Markéta Ticháčková. „Rodina s okroužkovaným mládětem se již v září připojila k většímu hejnu okolo třiceti jeřábů, se kterými se společně krmila na okolních polích a chystala se na svou první dalekou cestu. Na konci minulého týdne vyrazili severozápadním směrem na větší shromaždiště jeřábů v Německu, kde se mohou nějaký čas zdržet a připojit se k hejnům táhnoucím na jih,“ upřesnila Ticháčková.
Metoda sledování pomocí GPS-GSM vysílačů, v zahraničí již vcelku běžná, byla letos využita také v Německu, Lotyšsku, Estonsku a nově bylo také takto označeno několik jedinců poddruhu jeřába popelavého (Grus grus archibaldi) v Gruzii. V České republice u jeřábů byla tato metoda použita vůbec poprvé, a to právě díky Zoo Ostrava. A jak se chovají jeřábi v odlišném prostředí na severní Moravě? Tato otázka nám leží v hlavě již několik let, a proto přejeme jeřábům z tohoto hnízdiště dobrý let a na jaře šťastný návrat, abychom mohli zkoumat jejich zvyky v příštím roce.
Jeřáb popelavý (Grus grus) je velký pták z řádu krátkokřídlých. V ČR bylo první hnízdění prokázáno v roce 1989 na Českolipsku, populace se dále šíří a rozrůstá, v současnosti je v ČR okolo 70 až 80 hnízdních párů. V době hnízdění žijí jeřábi v párech skrytě poblíž mokřadů, kde si staví svá hnízda, ale v období tahu se sdružují do velkých nápadných hejn a ke krmení využívají zemědělskou krajinu. Jeřábi odchovávají pouze jedno až dvě mláďata, která se musí naučit migrační trasu od svých rodičů.