Křišťál

Jeho krystaly vyplňují dutiny vyvřelých hornin, najdeme ho na rudných žilách, v dutinách, puklinách i sedimentech, kde často vytváří celé shluky. Chemicky je to oxid křemičitý, krystalizuje v klencové podobě a vyrůstá do podoby šestibokých sloupců. Brousí se briliantovými brusy, do výbrusů se potom vyřezávají různé motivy. Nejčastěji rostliny, znamení nebo portréty. Z velkých kusů se zhotovují vázy a mísy, z menších pečetítka, ozdoby, přívěsky. Křišťálu je připisována i léčivá moc. Pokládá se za nejsilnější zesilovač energie na celé planetě, vyzařuje jí velké množství, pohlcuje ji a ukládá. Odstraňuje křeče, chladí a hojí popáleniny. Je špatným vodičem tepla, kterého využívali už staří Římané. Ve svých domech měli vybroušené koule, čočky i přírodní krystaly a v horkých dnech si o ně chladili ruce. Jeho použití v dnešní době je široké, používá se nejen v klenotnictví, ale taky v lékařství, optice nebo radiotechnice. Dnes už nelze spoléhat na jeho náhodné nálezy a proto se taky jako jeden z prvních nerostů podařil úspěšně napodobit uměle. Stalo se to právě v Čechách, ve sklárně na Šumavě, kde poprvé bylo objeveno speciální sklo, které má lesk i čirost a křišťálu se velice podobá.