Kudlanka nábožná

Jsou teplomilné, u nás se s nimi setkáte většinou v nejteplejších částech jižní Moravy. Patří k živočichům chráněným. Její nepřítel není kupodivu člověk, kudlanky nepatří zrovna mezi vyhledávané sběratelské objekty, ale změny původních biotopů a vypalování trávy. Hmyz je to opravdu pozoruhodný, nápadný, často velmi pěkně zbarvený a taky neobyčejně dravý. Naše kudlanka nábožná má latinské pojmenování Mantis religiosa a dosahuje velikosti 4 až 7,5 cm. Se svými tropickými kolegyněmi  barevně nebo tvarově nemůže soupeřit, ale i tak je její způsob života fascinující. Na všech kudlankách je už na první pohled vidět, že jsou to rození lovci. Dokonale využívají svého maskování, poměrně dobře létají, obratně se pohybují po vegetaci. Jejich velkým očím na trojúhelníkovité hlavě neunikne žádný pohyb v okolí. Přední nohy má vybavené ostrými drápky s trny, jedná se o dokonalé lapací zařízení. K lovu používají svého maskování, v přírodě se pohybují velmi zvolna. Kořistí bývají nejrůznější druhy hmyzu a nepohrdne ani svými příbuznými. Její vajíčka přečkávají zimu chráněné ve schránce z pěnovité hmoty, říká se jí ootéka. Na jaře se líhnou útlá, bezkřídlá mláďata s pořádnou chutí  k jídlu. Lovit dokážou hned, vybírají jen měkkou, drobnější kořist, na kterou jim jejich síly stačí. Koncem léta dospívají a rozmnožují se. Jak je o kudlankách známo, po tomto aktu většinou samička samečka sežere. Vypadá to velmi drasticky, ale ve skutečnosti má toto počínání svůj důvod. Samečkovi, ale ani samičce mnoho života nezbývá, na podzim oba zahynou. A tak se tedy sameček stává ještě navíc zdrojem potravy pro své potomstvo.