Kysané zelí
Kysané zelí možná dětem nechutná, nicméně se jedná o neskutečný druh zbraně proti různým nebezpečným chorobám. Navíc se dá použít do různých jídel nebo jako příloha. V zimě je neocenitelným zdrojem vitamínu C. Obvykle se nechává kysat zimní zelí. To se očistí od vrchních listů a odřeže se košťál, který přečnívá. Uvnitř zelí se křížem nařeže, aby nezůstal celý. Pak už se strouhá na speciálním struhadle. Říká se, že nastrouhané zelí by mělo mít tloušťku dva až tři milimetry.
Za časů našich babiček se používaly sudy, ale kdo nemá, tak se dá i v kameninové nádobě. Na deset kilo zelí se udává 15 - 20 dkg soli, 20 g kmínu a 150 g pokrájené cibule. Kdo chce, může si přidat jablka a také mrkev. Zelí se musí tzv. dusat. Dělává se to takovou speciální věcičkou – tlukadlo. Mezi jednotlivým dusáním se prosoluje a přidávají se další přísady. Dusáním zelí se uvolní šťáva a vytlačí vzduch – to je extrémně důležité.
Nádoba se plní asi 10 cm od okraje. Kysání má probíhat při teplotě 15 stupňů. K tomu se musí dodat voda do žlábku a také se zelí musí přiklopit. Zelí kysá po dobu tří až čtyř týdnů. Je hlavní mít ho na chladném místě a chránit, aby se k němu nedostal vzduch. Nad zelím musí být nálev, když není, doléváme – na litr vody 20 g soli. Kysané zelí se posléze může i sterilovat. Sklenice se naplní, uzavřou a sterilují 45 minut při teplotě 65 stupňů Celsia. Nakonec se nechají volně vychladnout.