Letní přírůstky
V ústecké zoo mohou návštěvníci během prvních prázdninových týdnů pozorovat řadu nových mláďat, která se zde narodila, vyklubala či se až nyní představují veřejnosti. „Naše sovice sněžní letos vyseděly celkem tři mláďata, která úzkostlivě střeží. Chování dospělého páru se mění již při inkubaci vajec, která pečlivě hlídají a chovatelé do expozice vstupují pouze na nezbytně dlouhou dobu.
Mláďata zpočátku vypadají jako šedé ochmýřené kuličky, ale rostou a sílí každým dnem. Rodiče je poctivě krmí myškami či jednodenními kuřátky, ale v současné době ve věku cca pěti týdnů ještě zdaleka nepřipomínají sněhobílou Hedviku s tmavými skvrnkami na křídlech ze známého příběhu o Harry Potterovi,“ přibližuje tisková mluvčí zoo Věra Vrabcová. Sovice sněžní patří mezi poměrně velké druhy sov, obývají severské oblasti okolo polárního kruhu, takže jejich zbarvení slouží jako maskování v zasněžené krajině. Samci jsou bílí, samice mají černé skvrny až přerušované proužky na zádech, spodině břicha a křídlech.
Dalšími mláďaty se mohou pochlubit primáti. Dvojčata tamarínů bělohubých a jedináček mandrilů rýholících je sice narodili již na konci května, ale první týdny tráví mláďata v bezpečí u rodičů, proto nejsou příliš vidět. Čas řádění a her nastává až po několika týdnech, takže až nyní si návštěvníci mohou vychutnat pohled na čilá mláďata, často provokující i ostatní členy skupiny.
„U tamarínů bělohubých se jedná o první odchov nově sestaveného páru, a nutno říci, že od začátku probíhal poněkud netradičně. U tzv. drápkatých opiček je běžné, že se o čerstvé přírůstky stará většinou otec, který je vozí na zádech a pečuje o ně, samici je půjčuje jen na kojení. Tentokrát to bylo úplně opačně, samice se o ně starala sama a otci je nechtěla půjčit ani na chvilku. Poprvé se o ně podělila až po cca třech týdnech, ovšem za jejího pečlivého dohledu. V současné době, po sedmi týdnech, je moc nechce vozit ani jeden z nich, mláďata jsou pohyblivá a do velké míry samostatná,“ usmívá se chovatelka Lenka Holubová.
U dalšího druhu, mandrilů rýholících, jde již o téměř rutinní záležitost, jednadvacetiletá samice Čára porodila svého pátého potomka a její péče je příkladná. „Zpočátku si je nosila přitisknuté na břiše, takže jsme nemohli s určitostí určit, zda se jedná o samečka nebo samičku. Nyní je pohlaví známo, je to samička, která se již statečně vydává na průzkumy a hraje si se staršími mláďaty. Otcem je dominantní chovný samec jménem Albert, který pochází z Francie, kde se v roce 1995 narodil. Ve skupině, kterou tvoří spolu se třemi dospělými samicemi a sedmi různě starými mláďaty, udržuje příkladný pořádek. Všechny návštěvníky upoutá jeho pestré zbarvení, kterým se tento druh řadí mezi nejbarevnější primáty,“ popisuje chovatelka Petra Paulová.
Další přírůstek patří do skupiny sudokopytníků, konkrétně je jedná o vzácného jelena bělohubého. Tento druh je endemitem Tibetské náhorní plošiny a ústecká zoo jej chová od roku 2000. „Spolu se Zoo Riga a Tierparkem Berlin se řadíme k největším evropským chovatelům. Malá samička, která se narodila 12. června, zůstávala v prvních dnech po porodu s matkou stranou mimo stádo, popř. schovaná v úkrytu ve vegetaci. K ostatním se obě přidaly až po několika dnech. Matkou je devítiletá samice Salma, matka pěti mláďat, otcem je samec Kailás, který byl na začátku května letošního roku přesunut do Zoo Karlsruhe. Za 18 let se u nás vyměnilo několik chovných samců, důvodem je zamezení příbuzenského křížení, neboť ve stádě jsou po nějaké době již jejich dospívající dcery. Momentálně jsme ze Zoo Riga získali šestiletého samce jménem Gaiši, takže věříme, že bude zdatným pokračovatelem v úspěšném chovu, který v naší zoo již tolik let funguje,“ doplňuje Věra Vrabcová.