Letošní „emáci“ i želvy už se v ZOO Tábor „prohánějí“ venku
Po chladnějších dnech letošního jara se venkovní teploty ustálily v takových výškách, že letos narozená mláďata emu hnědých a také všechny želvy už mohli pracovníci ZOO Tábor nastálo pustit do venkovních výběhů. „Nemůžeme si dovolit ohrozit zdraví zvířat, a proto jsme pozorně sledovali venkovní teploty. Kdybychom choulostivější jedince nastálo vypustili z chráněného prostředí ubikací v době, kdy v noci ještě bývá venku chladněji, riskovali bychom, že zvířata prochladnou, což může v krajním případě ohrozit jejich životy,“ říká ředitel táborské zoo Evžen Korec.
V Táboře žije chovná skupina emu – samec Emil a samice Bubina a Mahonka. Letos pracovníci zoo odchovali v umělé líhni pět přírůstků emu hnědých, kteří se postupně líhli v prosinci a v lednu, kdy je v Austrálii léto. Právě tento světadíl je domovinou tohoto zvířecího druhu. Emu hnědý je největší původní ptačí druh žijící na australském kontinentu, v dospělostí měří 1,5–1,8 metru a váží 30 až 55 kilogramů. Je znamenitý běžec, dokáže vyvinout rychlost až 48 km/hod. Ve volné přírodě se živí především semeny a pupeny rostlin, hojně konzumuje také ovoce. Nepohrdne však ani hmyzem, ještěrkami a drobnými hlodavci.
Želvy mohou návštěvníci pozorovat v nízkém výběhu nedaleko stanoviště makaků. Táborská zoo chová 15 želv zelenavých, které patří mezi ohrožené druhy. Ve volné přírodě žijí nejčastěji v Řecku a v balkánských zemích. Některé poddruhy obývají také vhodné oblasti v Itálii, na Baleárských ostrovech, Korsice, Sardinii, v jižní Francii a ve východním Španělsku. V Táboře jim dělají společnost i dvě želvy čtyřprsté, které se v přírodě vyskytují na východ od Kaspického moře, v Íránu, Afghánistánu, Kazachstánu, Turkmenistánu a Pákistánu. Vyznačují se mj. tím, že na předních končetinách mají jen čtyři prsty.