Milovníci sladkého s chápavým ocasem
Vypadají trochu jako opice, ale ve skutečnosti jsou to “medvídci“ s chápavým ocasem a zálibou v nektaru z květin. Kynkažu je malá šelma, příbuzná nosálům, mývalům nebo olingům.
„Kynkažu chováme v Tropickém království, kde máme samce a samici. Jsou to sourozenci, kteří k nám přijeli z Velké Británie. Do budoucna bychom rádi jednoho z nich vyměnili, abychom sestavili chovný pár,“ vysvětlila kurátorka chovu savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.
Paddy se narodil 7. října 2016, samice Peggy 16. července 2017. Do nového domova v brněnské zoo dorazili oba zároveň na konci ledna letošního roku. Nejprve si zvykali na neznámé prostředí v zázemí, od konce března jsou k vidění v Tropickém království v expozici vedle varana komodského.
Kynkažu (Potos flavus) žijí ve Střední a Jižní Americe, v pásu od Mexika po Brazílii. Jsou to noční zvířata žijící v korunách stromů. Společně s binturongem jsou to jediné šelmy s chápavým ocasem. Využívají ho k udržení se na větvích při konzumaci potravy nebo k udržení rovnováhy. Tělo kynkažu je dlouhé od 42 do 76 centimetrů, ocas měří od 40 do 57 centimetrů.
Jejich jméno se dá přeložit jako medoví medvědi, vědecký název symbolizuje zlatého pijáka. Kynkažu totiž mají zlatohnědou srst a živí hlavně ovocem a nektarem z květin, pro který jsou schopní se zavěsit z větví a vysát ho dlouhým jazykem. Nepohrdnou ani medem a občas také vajíčky, hmyzem nebo malými savci.
Kynkažu mají otáčivý kotník, díky kterému mohou rychle utéct před šelmami a šplhat ze stromu hlavou dolů. To jim pomáhá především proti větším stromovým šelmám, jako jsou například jaguáři, oceloti nebo margayové. Další nebezpečí jim hrozí z nebes, konkrétně od harpyje pralesní (druhý největší ptačí dravec Jižní Ameriky z čeledi jestřábovitých). Před ním se kynkažu schovávají do dutin stromů, kde také spí a tráví většinu dne.
Roztomilé kynkažu ohrožuje bohužel také člověk. Kvůli nevšednímu vzhledu se dostávají do domácích chovů jako exotičtí mazlíčci, kde často trpí nevhodným zacházením nebo nesprávnou výživou. Ilegální obchod s divokými zvířaty „na mazlení“ je pro mnoho druhů, především primátů a velkých papoušků, stejně nebezpečný, jako ztráta přirozeného prostředí nebo pytláctví.