Mláďata největších jelenů

Stádo největšího jelena světa se v ostravské zoologické zahradě rozrostlo o tři mláďata. Některá z nich opět přišla na svět během dne, takže porodu mohli přihlížet i návštěvníci.

Mláďata největších jelenů

První mládě wapiti sibiřského se narodilo 31. května, další pak 17. a 18. června. Všechno jsou to samičky a jejich mámy se o ně pečlivě starají. První dny po narození nebyla mláďat ve výběhu dobře vidět (viz níže), nyní ale mají návštěvníci zoo možnost pozorovat všech deset členů jelení rodiny – při pastvě, při odpočinku nebo právě při kojení a příkladné péči o mláďata. K wapiti v Ostravě se tak momentálně vztahuje ještě jedno NEJ: v současné době chováme největší stádo těchto majestátních jelenů v rámci evropských zoologických zahrad.

Samci wapiti dosahují hmotnosti až 450 kg. Obývá lesy východní Asie a západu Severní Ameriky. V ostravské zoo je chován asijský poddruh wapiti sibiřský (Cervus canadensis sibiricus), který zatím nepatří v přírodě k ohroženým druhům, nicméně v zoologických zahradách je chován velmi vzácně. Momentálně přebývá jen v několika institucích v Evropě. V Zoo Ostrava je dokonce chován nejdéle ze všech druhů jelenovitých, a to od roku 1964.

Je opuštěný koloušek opravdu opuštěný?

Několik dnů po narození nejsou malí koloušci ve výbězích zpravidla vidět. To proto, že u většiny jelenovitých zůstává mládě přikrčeno v trávě, pravděpodobně aby se ukrylo před predátory. Jeho máma se zdržuje opodál a pravidelně je přichází nakrmit. To platí i pro zástupce jelenovitých z naší přírody, který se hojně vyskytuje často i v blízkosti lidských sídel – srnce obecného. Právě v tomto období mohou lidé při procházce přírodou, kosení louky apod. na schoulená mláďata srnců narazit. V domnění, že jsou opuštěná, je seberou a předají do některé ze záchranných stanic. Ovšem ve většině případů se o opuštěná mláďata nejedná.

V žádném případě bychom se mláďat nalezených ve volné přírodě neměli dotýkat (a to ani v případě nepříznivého počasí)! Divoká zvířata se člověku vyhýbají, a proto i lidský pach na kolouchovi způsobí, že jej samice zpravidla opustí. Navíc odchov mláďat volně žijících zvířat člověkem je velmi obtížný a ne vždy úspěšný! Může tak dojít ke změnám v přirozeném chování zvířete, a to pak už většinou není možné vrátit zpátky do přírody. Užijme si proto setkání se zvířaty zpovzdáli a snažme se do jejich života raději nezasahovat, ona sama nejlépe vědí, co dělat a jak se chovat.

Autor:
Vydáno: