Mládě gibona bělolícího

Novým přírůstkem se může pochlubit ústecká zoo – narodilo se zde mládě gibona bělolícího. Je to první potomek „nově“ sestaveného páru samice Beaut a samce Samuna. Ten přišel v roce 2010 ze Zoo Liberec jako sedmiletý, Beaut pochází z ústeckého chovu, narodila se v roce 2006. „Narození mláděte je pro nás příjemným překvapením, protože jsme už začali ztrácet naději. Pár byl sestaven v roce 2010, nějakou dobu samozřejmě trvá, než si zvířata na sebe zvyknou a začnou spolu harmonizovat.

Mládě gibona bělolícího

Beaut měla pravidelný cyklus, což jsme měli potvrzeno analýzou pohlavních hormonů z trusu, pozorovali jsme i páření, ale mládě nikde,“ popisuje vedoucí zoologického oddělení Petra Padalíková. „Je známo, že u gibonů je dospívání samic hormonálně blokováno přítomností matky, což se potvrdilo i u Beaut, která začala přebarvovat až po přesunu do společné expozice se Samunem, navíc přebarvování trvalo poměrně dlouho,“ dodává zooložka.

Březost Beaut byla tajemstvím, protože měla velice malé bříško, o to větší bylo překvapení, když v neděli 12. července chovatelé při pravidelné ranní kontrole zjistili, že je mládě na světě. První hodiny a dny Beaut pečlivě sledovali, protože při prvním mláděti si samice někdy neví rady, ale vše probíhá tak, jak má. Beaut se o svého potomka stará, kojí ho a mládě se jí pečlivě drží na břiše, odkud vykukuje pouze světlá hlavička. „Tím jsou giboni bělolící typičtí, mládě se rodí světlé a zhruba do jednoho roku života přebarví do černé barvy. Samci zůstávají černí, kdežto samice se v období pohlavního dospívání opět vracejí k původní béžové,“ vysvětluje mluvčí zoo Věra Vrabcová.

Chov gibonů bělolících má již dlouholetou tradici, samec Tod a samice Fea přišli v roce 1987 přímo z Vietnamu jako malá mláďata. Spolu postupně zplodili osm potomků, předposledním byla právě Beaut. Fea, která se stala babičkou, stále ještě v ústecké zoo žije a sleduje mladý pár z protější expozice. „Pohlaví mláděte není známo, určení je poměrně komplikované, takže jména vždy vybíráme tak, aby se dala použít jak na samce, tak na samičku,“ prozradila ještě Věra Vrabcová.

V přírodě patří tento druh mezi kriticky ohrožený, obývá pouze Vietnam a Laos, možná žije i na jihu Číny v provincii Yunnan. Jeho počty stále klesají, důvodem je odlesňování pralesů kvůli těžbě dřeva a zemědělství, ale také lov a využívání částí těla v tradiční asijské medicíně.

Autor:
Vydáno: