Na tom našem dvorku - Babka Babánková a dům plný vůní – září

O patro níže je cítit vůně bylinek, to babka Babánková suší vše z květin, co nasbírala před domem na dvorku, stráni za barákem, ale i přinesla z městských parků a lesa a tak by příslušel název KVĚTINOVÁ chodba, pro vůni okolí jejího bytu. V přízemí by mohla být umístěna tabulka s označením U VOLA. Ne, že by zde nějaký „bydlel“ nebo by tak nájemníkovi osazenstvo baráku nadávalo. Je zde malý řeznický krámek se dvěma stolky a vaří zde výbornou dršťkovou a gulášovou polévku, jejichž typická vůně láká celé okolí, k návštěvě a ochutnání.

Ten den děda Zdvořáček, po ránu byl nasycen teplou polévkou a křupavými houstičkami, z nedalekého pekařství, které si nechával místní řezník donášet k tomu „léku“, jak polévky nazval děda, po probdělé noci. „ Je to lepší než acylpyrin nebo ataralgin dohromady.“ Ukončil své hodnocení a vracel se po schodech do svého bytu. V prvním patře už čekala babka Babánková a zvala ho: „Nemáte, sousede chuť na salátek? Právě jsem ho dodělala a přímo kvete!“

„Mno,“ protáhl slova děda Zdvořáček, „něco kyselého by bodlo.“ A už usedal na židli, za kuchyňský stůl babky Babánkové.

„Tady je to! Už se to nese!“ Šveholila babka Babánková a klapala při tom květovanýma pantoflíčkama na nohou, po čistě vytřené podlaze.

„Co…, co…, to je.“ Spadla dědovi Zdvořáčkovi čelist a otevřenými ústy sledoval misku se salátem, připomínající spíše větší bílý květináč, než pochoutku známé nakyslé chuti.

„No přeci zeleninový salát a přizdobila jsem ho jedlými kvítky!“ Usmívá se babka nad udiveným pohledem svého souseda. A pokračuje : „Existují totiž také jedlé kvítky, dokonce léčivé, jejich kolem nás spousty, jen se rozhlédnout. Pár Vám jich uvedu i s jejich využitím :“

„Předně je nutné si uvědomit, že květy obsahují až 90 % vody, tudíž velmi malé množství kalorií. Napomáhají trávení pro svůj obsah léčivých látek…. Mezi ty jedlé spadající do bylinek patří - bazalka, brutnák, pažitka, fenykl, yzop, levandule, majoránka, máta, rozmarýn, šalvěj, krvavec menší, saturejka, tymián…. Z okrasných a planě rostoucích rostlin to je například – lichořeřišnice, sedmikráska, kopretina řimbaba, měsíček, večernice vonná, fialky, violka trojbarevná, okvětní plátky růží ….“

Děda Zdvořáček se vzpamatoval, „Na co se v kuchyni dají ty kytičky využít ?“ , ptal se okamžitě na praktickou stránku věci.

„Použití v kuchyni je různorodé, třeba květy šalvěje, saturejky, bazalky, majoránky, tymiánu a fenyklu můžeme jen tak nasypat na hotový pokrm, nebo je přidat do salátů. Brutnák se dobře vyjímá v nealkoholickém koktejlu nebo v talíři s polévkou. Květy máty, pažitky, krvavce, agastache anýzové, kopretiny řimbaby a měsíčku ozdobí saláty. Květy lichořeřišnice, ale i listy jsou vynikající samy o sobě a navíc jsou velmi zdravé. Aby byl pudink zvláště pro děti lákavější, posypeme ho okvětními plátky pelargonií a večernice. Ještě luxusnější na oko jsou okvětní plátky růží. To znají také dobře v Bulharsku, odkud jsme si kromě růžového oleje pro naší krásu a vůni, jako suvenýr vozili i růžový likér. K domácí zmrzlině nebo vaječnému krému se zase skvěle hodí levandule. A ještě na pochutnání a slavnostní chvilky, pro nás, ale i děti, můžeme růžové okvětní plátky a květy fialek obalovat v cukru a prozradím Vám i můj „tajný recept“ : nejprve je namočím do vaječného bílku a potom do moučkového cukru. Nechám je v teple a suchu 24 hodin pořádně zaschnout. Uskladnit je lze mezi listy papíru, ve vzduchotěsné nádobě. Nádherně ozdobí například dort nebo pudink. Však uvidíte, až Vám upeču dort k narozeninám!“

Děda Zdvořáček po tomto poučném projevu své sousedky, se pustil do předloženého salátu, který přímo kvetl na stole. A chutnal mu !!!

Babka Babánková ještě chvíli vychvalovala prospěšnost měsíčku lékařského – calendula officinális l, pro jeho nezastupitelné uplatnění v domácí medicíně, s obsahem karotenoidů s protizánětlivými účinky, lutein prospěšný na oči a lykopen, který pomáhá v boji proti rakovině. Také dědovi Zdvořáčkovi poradila jak na hovězí polévku, aby měla tu správnou barvu: „Mám usušené okvětní lístky měsíčku, zvláště toho oranžového, je to jako šafrán, ale ten šafrán je podstatně dražší a je ho „jako šafránu.“ Však se kdysi měsíček používal, nejen jako náhražka šafránu, ale i ho používali kořenáři i k jeho falšování.“

Domácí měsíčková mast léčivá, podle babky Babánkové

500 g domácího nesoleného vepřového sádla nebo bambuckého másla, 50 – 80 g sušeného měsíčku

Tuk ohřejeme na teplotu cca. 60 °C a přidáme sušenou bylinu. Párkrát promícháme a odstavíme z ohně. Až směs vychladne, zakryjeme ji pokličkou a uložíme do ledničky. Po třech až pěti dnech nádobu vyndáme, pozvolna zahřejeme a scedíme přes plátno či netkanou textilii. Nalijeme ji do připravených nádob a dáme prudce schladit do mrazáku. Rychlost zmrazení je důležitá! Čím rychleji tuk schladíme, tím bude výsledná konzistence masti jemnější. Po třech hodinách mast v nádobkách vyndáme z mrazáku a skladujeme při pokojové teplotě v temnu, neboť na světle nám může tuk oxidovat ( žluknout ). Pokud budete požadovat mastičku v tužší konzistenci, při výrobě do rozpuštěného tuku přidejte 2 – 5 g včelího vosku. Ten funguje jako regulátor tuhosti.

Na co mastičku použijeme : plíseň pokožky, na podrážděnou pokožku, na hojení jizev po drobných zraněních, opruzeniny, kožní záněty a menší popáleniny nebo omrzliny.