Na tom našem dvorku - Babka Babánková a Masopust

Tentokrát to nebyla žádná detektivka, ani jiná z knih, ze které jen při pohledu na ní a přečtení názvu, tekou potoky krve, ale kniha poučná – autorky M.Úlehlové – Tilschové , ČESKÁ STRAVA LIDOVÁ. Asi to bylo důsledkem léčby bylinkářky a kořenářky babky Babánkové a jejích důsledných léčebných postupů, zahrnujících i různé diety. Babka Babánková sice dědu vyléčila, za což stoupla v ceně u sousedů v domě a širokém okolí, ale děda Zdvořáček pohubl natolik, až měl tváře propadlé, ale jas v očích mu nepohasl a ohníčky rošťáctví mu v nich stále pohrávaly.

„Paní Babánková,“ obrátil se děda Zdvořáček na svoji sousedku a léčitelku v jedné osobě, „letos nám Tři králové utekli v posteli, ale Masopust, ten si nemůžeme nechat ujít !!! Ten letos - v roce 2014, běží od svátku Tří králů až do 4. března a tak máme na to dost času, ale příští rok už končí 17. února a to ještě nemluvím o roce 2015, už 9. února. To musíme využít!!!“

Babka Babánková se zamračila jako Škaredá středa, kterou veškeré hodování a jásání v předjaří končí a začíná půst. Ohradila se proti úvahám dědy Zdvořáčka : „No, no, sotva sleze hrobníkovi z lopaty, hned by juchal!!! K tomu jsem Vám tu starodávnou knihu nepůjčovala. Měl jste se poučit o dobách půstů, o kterých tato zajímavá kniha hovoří. Ale on si vybere ty nejzhýralejší svátky v roce.“

Děda Zdvořáček se nenechával přerušit ve svých úvahách a rozvíjel svou myšlenku dál. „Na Masopust se v našich krajích poněkud zapomnělo, asi proto, že se řada lidí přestěhovala z vesnic do paneláků ve městě a nenechají se zde chovat prasátka. I když,…,“ děda Zdvořáček se na chvilku zarazil, „někdo se tak stále chová.“
„Masopust, to bylo další obžerství lidu po vánočním hodování,“ hudrovala při těchto slovech podmračená babka Babánková, „to nestačili někteří ani vystřízlivět po Silvestru a Novém roce, už tu byli 6. ledna Tři králové, a zase juchůůů…, Masopust. A jak si to celé představujete ?“

Dědu Zdvořáčka tato slova nevyvedla z míry, vytáhl z kapsy papír, od salámu který zakoupil dole v řeznickém krámu „U VOLA“ a jal se rozvíjet teorie o plánu na příští dny : „Takové oslavy Masopusta nelze nechat náhodě. Jedná se o akci pro řadu lidí a to nejen z našeho baráku. Jak jsem se z Vámi zapůjčené knihy dočetl, je to o spolupráci více organizátorů. Nejen řeznického krámu v přízemí, ale i třeba naší hospůdky „NA RŮŽKU“.“

Babka Babánková na základě předložených argumentů, to začala pomalu vzdávat : „Dobře mějte si svůj Masopust, ale nečekejte, že vás všechny v ulici zase budu léčit. To Vám radši do všech připravovaných jídel dám patřičné koření, které používali naši předkové při podobných příležitostech. Nerada bych aby vás stihla třeba pankreatitida ( akutní zánět slinivky ).“

„Jakej pan ? Pan Kreatitida? Tak takového pána neznám ani u nás v ulici, ani nedochází do hospůdky NA RŮŽKU. Tam chodí třeba pan Franta Vonásek nebo pán Vacek, tůdle tam dostal pár facek…., ale pán Kreattitida… , neznám, ale musí to být pěknej hajzlík, když ho znáte Vy. Kdyby tam nějaký takový přišel, tak řeknu chlapům, aby s ním rovnou vyrazili futra od hospody !“

„Pane Zdvořáček, už zase pletete pojmy a průjmy, i když v tomto případě o to druhé v podstatě jde. Pankreatitida je ošklivý zánět slinivky, v důsledku zahlcení přemírou tučných jídel a alkoholu. Ale může Vás v důsledku toho také trápit žlučník, žaludek i játra. Tomu všemu naši předkové předcházeli, že do jídel připravovaných o Masopustu, přimíchávali celou řadu koření prospěšného k trávení a zažívání. Předně to byla majoránka, kterou naleznete v receptech na přípravu Masopustních jídel, snad kromě koblih, šišek a božích milostí. Vařili se v té době k trávení prospěšné čaje z máty peprné, kardamomu, kurkumy, heřmánku, slanobýlu chlumního, artyčoku, ostropestřce mariánského, ale i z vlastní majoránky. Pokud už byl někdo touto nepříjemnou událostí stižen, pomáhaly třeba při odstraňování potíží a kolik, různé obklady postižených míst, ale i teplé koupele. To poznáte, až za mnou případně s nějakými obtížemi přijdete v rámci plánovaných oslav. Ale teď mi řekněte co se bude dít za program, abych se mohla připravit a předzásobit léčebnými prostředky.“

„Celé období Masopustu, nás bude v hlavních bodech zásobovat místní řeznictví „U VOLA“. Finální akcí bude v závěru Masopustu průvod masek z našeho dvorka, do hospůdky „NA RŮŽKU“ doprovázet nás bude muzika místních šumařů, na basu bude hrát například Ríša Bernášek, ten v tom má praxi, na Borech si odseděl osm let. V hospodě potom bude volba masek. Doufám, že paní Babánková taky přijdete, určitě s tou Vaší maskou se stanete královnou Masopustního plesu. Hodovat a tancovat se bude až do půlnoci. Potom se vše ukončí a bude následovat „Pohřeb basy“.“
„ Jak tak poslouchám,“ zasnila se paní Babánková, „takto bude samé maso a zas maso, k tomu kousek pečeně…, jak je to v té národní písničce.“ Pomalu končila svou dnešní rozpravu se svým sousedem z domu.
„Dalo by se říci,“ pokýval hlavou děda Zdvořáček, „ale než se rozejdeme, dám Vám paní sousedko, ještě jednu hádanku : Jestli pak v dnešní době víte sousedko, kteří tvorové nejí maso ?“
„????“

„Důchodci ! Paní Babánková, důchodci ! Ale pro tentokrát, v rámci oslav Masopustu uděláme výjimku !“