Nad Berounkou pod Tetínem
Cílem dnešní pěší vycházky pro děti školní družiny i klubu byl historický Tetín. Tato obec patří historicky k nejstarším vesnicím v České republice. Počátky Tetína jsou v pověstech spojovány s Krokovou dcerou Tetou, ale archeologicky jsou datovány do poloviny 10. století. Tetín leží na skalnatém ostrohu nad Berounkou, asi 2 km jihovýchodně od Berouna.
Je osm hodin 29. 9. 2017 a naše škola má z organizačních důvodů ředitelské volno. Hurá! Nemusíme se učit! Družina a klub nabídla dětem pěší vycházku na Tetín. Tetín patří k nejstarším obcím u nás a to hlavně díky pověstem o Krokovi a jeho třech dcerách a vraždě sv. Ludmily. Lokalita byla osídlena Kelty, ale i Slovany, bývalo tu hradiště i knížecí přemyslovský hrad. Až do 18. století tu stávalo 5 kostelů, dochovaly se pouze tři. Václav Hájek z Libočan zde sepisoval svou kroniku, Tetín inspiroval řadu umělců a malířů. Zdejší zámek býval místem setkání předních představitelů kulturního, duchovního i politického života. Krátce po deváté hodiny přicházíme do centra obce a jdeme se podívat na kostel sv. Ludmily, kde se dnes koná mše a kostel sv. Kateřiny. Obcházíme kolem dokola, seznamujeme se se stavbou. Přichází za námi průvodce, pan Ladislav Pecka. A to je super! Odemyká kostel sv. Kateřina a bere nás na jeho prohlídku. Seznamuje nás s jeho historií, s pověstmi a své povídání doplňuje různými zajímavostmi. Po prohlídce odcházíme k místnímu hřbitovu a ke kostelu sv. Jana Nepomuckého. A po dalších informacích se půjdeme podívat za strašidlem. Ztuhli jsme, ale není potřeba. Strašidlo straší až večer za tmy. Bedlivě posloucháme vyprávění pana Pecky a náhle začne znít melodie nějaké písně. Ano! Tetín nás vítá melodií písně Nad Berounkou pod Tetínem… Melodii písně ale můžeme slyšet každou hodinu, vyhrávají ji hodiny, umístěné v průčelí tetínského zámku na návsi. Jsme tu již delší dobu, ale melodii jsme zaznamenali až nyní. To je ovšem paráda. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl původně farní kostel sv. Michala. Odtud je opravdu krásný pohled na Berounku. Procházíme hřbitovem, prohlížíme si okolí a s panem Peckou si ještě zahrajeme jednu hru. Po ukončení hry se loučíme a moc děkujeme za krásné vyprávění. Pak již svačinka a pomalu a jistě se ubíráme k domovu. Než opouštíme Tetín, na louce pod sokolovnou si zahrajeme ještě několik her. A co následuje. Cesta zpět nám rychle uběhla a my ve třináct hodin jsme u naší školy. Krásné sluneční počasí, i když po ránu velká mlha, naplnila představu „babího léta“ a my jsme si den volna opravdu užili. Máme na co vzpomínat.