Než přijdou Velikonoce

Čtyřicet dní před Velikonočním pondělím rozdělujeme na postní neděle. Každá z nich má svůj název a nutno dodat, že naši předkové si toto období uměli užít. Na věřící čekalo celkem šest postních nedělí. Půst znamená v křesťanství přípravu na Velikonoce. V této době se nejedlo maso, ryby mléčné produkty ani vejce. Lidé měli na sobě pracovat, konat dobré skutky, očistit se od zlého smýšlení a odpočinout si.

První postní neděli se říkalo - Pytlová: V této době lidé dodržovali půst a zachovávali střídmost a oblékali si oblečení z pytloviny.
Někde tuto postní neděli nazývali Liščí. Tradovalo se, že hospodyně mají o sobotní noci dětem napéct křupavé pečivo ve formě malých preclíčků. Sypaly se mákem a solí a navlékaly na čerstvě nařezané vrbové proutky. Ozdobily červenou stužkou a rozvěsily kolem chalup. Všechno muselo proběhnout pokud možno tajně, protože ráno se děti vydaly nadílku hledat a věřily, že jim ji nadělila kmotra liška. Podle černého oděvu žen, které nosily černé šaty kvůli smutku ze smrti Ježíše, se jí někde říká Černá neděle.

Druhá postní neděle nesla název - Sazometná: V chalupách se gruntovalo, smýčilo a uklízelo, aby bylo o Velikonocích čisto. Po dlouhé zimě se vymetaly komíny. I tato neděle má svůj další název - Pražná neděle. V tuto dobu se vařívalo postní jídlo „pražmo". Byla to naklíčená opražená obilná zrna nebo celé klasy. Jedly se buď samostatně nebo se z nich připravovala polévka „praženka".

Třetí postní neděle je neděle - Kýchavá: Kolikrát v tento den kýchneš, tolika let se dožiješ. A komu se podaří kýchnout rovnou třikrát po sobě, mohl si užívat po celý rok pevného zdraví. Lidé si navíc připomínali oběti morových epidemií.

Čtvrtá postní neděle byla - Družebná: Lidé se v tento den scházeli k posezení, povídali si a zpívali. Pekly se koláče, kterým se říkalo „družbáče" nebo „družbance". Každý ke společnému posezení přinesl něco dobrého k snědku o co se s ostatními podělil. Družebná neděle souvisela i s tím, že v tento den chodili mladí chlapci na návštěvu domu, kam potom hodlali přijít na námluvy. Tato neděle je středem celého čtyřicetidenního půstu, odtud její další pojmenování - Středopostní.

Pátá postní neděle se nazývá - Smrtná: V tento den byl zvyk vynášet Morenu, figuru vyrobenou ze slámy a ženských šatů. Morana je označována jako bohyně smrti a znázorňovala končící zimu. Děti ji připevnily na tyč a za zpěvu písní vynesly za vesnici, kde ji pak spálily nebo hodily do vody. Tím konečně vyhnaly zimu a přivolaly jaro. Potom přišlo na řadu „líto" nebo „léto". Malý smrček bohatě „namašlený" pentlemi a zdobenými vejci.

Poslední šestá postní nese jméno - Květná: Trhaly se rašící větvičky vrby jívy, kterým se říká „kočičky". Ty se potom nechaly posvětit v kostele. Posvěcené zelené ratolesti měly mít kouzelnou moc, pokládaly i na hroby, aby si lidé připomenuli své nejbližší. Tento den nese své jméno i po květech, které zdobily kostely. Je to poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá se období Velikonoc. Podle toho, že kolem vše začínalo pučet se jí někdy říká Beránkova neděle nebo Květnice.