Nové druhy v ZOO

„Holub nikobarský obývá téměř všechny drobné ostrovy v Indonésii a kolem Nové Guineje. Těžištěm jeho rozšíření jsou Andamanské a Nikobarské ostrovy, na které je v některých případech zakázán vstup mimo vědecké účely. Hnízdí v koloniích vysoko v korunách stromů. Dalo by se říci, že boří mýty o tom, jak takový holub vlastně vypadá. Má velmi nápadné kovové zbarvení a na krku dlouhé peří, takže připomíná spíše bažanta,“ řekl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.

Podle některých fylogenetických studií se jedná o příbuzného oběma dvěma druhům populárních vyhynulých pozemních holubů rodu dronte. Z nynějších žijících příbuzných jsou holubům nikobarským nejblíže korunáči, největší holubi světa, které na Mniší hoře chováme od roku 2017.

Ve volné přírodě je kvůli své atraktivitě loven pro černý trh za účelem chovu. Velmi žádané jsou také gastrolity – kameny, které v jeho žaludku pomáhají rozmělňovat pozřenou potravu, a které jsou často využívány v klenotnictví. V neposlední řadě nepomáhá holubům nikobarským ani přeměna původního biotopu na plantáže. To jsou důvody, proč je v Mezinárodní červené knize ohrožených druhů veden jako téměř ohrožený druh.

Zoo Brno chová holuby nikobarské (Caloenas nicobarica) od začátku července. Pár těchto ptáků dorazil z Burger´s Zoo v nizozemském Arnhemu.

Užovka sanmartinská

Další novinkou je výjimečný, atraktivně zbarvený a mohutný had, který je k vidění v Tropickém království. Jedná se o užovku sanmartinskou (Pituophis catenifer), konkrétně o poddruh Pituophis catenifer deserticola.

„Celý druh je v evropských zoo velmi vzácný a tento poddruh nechová kromě nás žádná jiná evropská zoologická zahrada. Užovky sanmartinské jsou známé svým velmi hlasitým syčením, které produkují prostřednictvím speciální úpravy dýchacího aparátu, hrtanové příklopky,“ uvedl kurátor chovu plazů Zoo Brno Petr Šrámek.

V případě ohrožení se esovitě stáčejí, zvedají přední část těla a výrazně se zplošťují, také při tom chrastí koncem ocasu. Velmi kvalitně tak tento nejedovatý druh napodobuje obrannou pozici jedovatých chřestýšů, proto je bohužel lidmi občas zabíjen v domnění, že se jedná právě o nebezpečného chřestýše.

Užovky sanmartinské jsou rozšířené od Kanady po Mexiko, námi chovaný poddruh má těžiště výskytu na severovýchodě Spojených států amerických. Vyhledává různé biotopy od Mohavské pouště až po lesy, ale upřednostňuje otevřená stanoviště. V přírodě hraje důležitou roli tím, že omezuje populace drobných hlodavců, z nichž mnoho je považováno za významné škůdce

V Zoo Brno chováme dospělou samici a aktuálně sháníme i samce. Nicméně to vzhledem k počtu chovaných zvířat v jiných institucích není lehký úkol.