O barvení rostlinami
Je to dlouhá doba, nebo jenom chvíle, (to už nechám na vás), kdy lidé ještě neznali moderní přípravky k barvení látek, jaké se používají dnes. Moderní chemie dokáže vytvořit tisíce odstínů a vy si díky ní můžete vybrat džíny, svetr nebo tričko přesně v tom odstínu, jaký se vám líbí. A budete-li chtít proužky, květinový vzor nebo úplně jiný, možná i trochu šílený vzor, nic není nemožné.
Ale vždycky tomu tak nebylo a předkové chtěli taky chodit dobře oblečení. Chtěli nosit barevné a vzorované látky, bylo potřeba od sebe odlišit vojáky, pomocníky u královského dvora nebo služebnictvo. Nápady a inspiraci tehdy hledali jedině v přírodě.
Až do poloviny 18. století se k barvení textilu používala jenom přírodní barviva. V Čechách a na Moravě se se mistři barvíři už během středověku začali specializovat na barvení látek. Dělili se na černobarvíře, ti barvili do temných tmavých odstínů, třeba černou, hnědou nebo modrou a světlobarvíře. Ti se věnovali barvám červeným, zeleným a žlutým.
K barvení se používaly nejčastěji rostliny, naši předkové ale uměli využít i houby, lišejníky a některé druhy hmyzu. Některá přírodní barviva se dovážela z dalekých zemí, jejich doprava stála obrovské peníze. Mořské mušle, exotická dřeva, košenila - červená barva získaná z krovek samiček červce nopálového.
Aby barvy dobře chytaly, bylo materiál potřeba dobře vyprat a vymáchat, zbavit mastnoty a přesto výsledek nebyl nikdy stoprocentní. Barvit pomocí přírodních barviv můžeme jen přírodní materiály. Třeba vlnu, bavlnu, len, kůži nebo hedvábí. Nabarvit látku je věc jedna, ale aby odstín vydržel, nevypral se po prvním praní a na látce držel, to je věc druhá. Stálost barvy se získává pomocí mořidla. Látky, která pronikne dovnitř materiálu, zvýrazní a projasní barvy. V minulosti se jako mořidlo používala, možná se vám to bude zdát nechutné, uleželá moč. Vykupovala se ze středověkých veřejných záchodů, nechávala se zkvasit a potom používala jako mořidlo. Není divu, že se barvířské dílny stavěly většinou úplně na okraji měst daleko ostatních domů.
Už v té době existovaly barevné vzorníky. Byly spíš ale jenom přibližné. Každá rostlina roste v jiných místech, každá houba má jiné podmínky a tak není možné nikdy trefit přesný odstín. Naši předkové tak na rozdíl od nás chodili vždycky v originálu. Nikdo z nich neměl látku nabarvenou stejně.
Mezi oblíbené rostliny, pomocí kterých se barvilo patří:
Světlice barvířská - připomíná bodlák a její květy poskytují červené a žluté odstíny. Z této rostliny se vyráběla i první líčidla.
Rmen barvířský - určitě ho znáte. Roste u nás na mezích, podél tratí, na suchých místech. A barvilo se s ním nažluto.
Mořena barvířská - je to pro barvení významná rostlina. S její příbuznou, svízelem se setkáváte i u nás. Pokud projdete po mezi nebo po louce, na nohavicích vám zůstanou přichycené části rostliny s chlupatými lístky. Mořena se usušila a mlela na různé odstíny červené barvy.
Kopřiva dvoudomá - tu snad ani není nutné představovat, barví na hráškově zelenou a olivovou.
Bez černý - pokud přidáte k jeho listům ocet, bude barva šedozelená a pokud se rozhodnete barvit pomocí letošních větviček, bude světle zelená.
Břečťan popínavý - taky ho asi znáte. Pne se po plotech zahrad nebo po sloupech. Barví na tmavou zelenou.
Ořešák královský - nezralé plody nebo obaly z nich udělají tmavě hnědou barvu.
Švestka, kůra - barví na béžovou a světle hnědou
Jírovec maďal - znáte určitě dobře, každý rok na podzim sbíráme kaštany. Jeho kůra barví na červenohnědo. A zelené obaly z kaštanů na tmavě hnědou.
Cibule kuchyňská - možná, že o Velikonocích pomocí slupek barvíte vajíčka. A dá se s ní krásně žlutě obarvit i textil. Odstín se někdy povede do oranžova a někdy spíš do hněda.
Připravit barvící lázeň není vůbec složité. Zkoušeli jsme to doma a výsledek nevypadal špatně. Jen je potřeba sehnat starší hrnec, protože se jedná o přírodní barvivo a z nového nádobí ho asi nedostanete. Vodu nechte vřít a mezi tím si natrhejte listy, nakrájejte kousky kůry, slupek, květů, podle toho, jakou barvu jste si vybrali. Já jsem zvolil listy ořešáku, kopřivu a cibulové slupky. Tedy tři staré hrnce a tři druhy přírodniny. Barvili jsme bavlnu. Materiál je možné pevně stáhnout provázkem, pevně uvázat knoflíky nebo kolík. V závěru vám to udělá batiku. Odstíny je možné míchat a nebo připravit každou lázeň zvlášť a materiál namáčet postupně. Dosáhnete tak různých odstínů. Podle potřeby v lázni vaříme od 20 do 50 minut. Odstín kontrolujeme a až jsme spokojení, vyjmeme a vymácháme ve studené vodě. Na hedvábí si dejte pozor, to se nám trochu srazilo, tento materiál nemá rád prudké změny teplot a proto ho nemáchejte ve studené vodě vytažený z horké lázně. Nezapomeňte si připravit mořidlo. To je poslední věc, kterou budete potřebovat. Klidně postačí do konečné lázně přidat dvě lžíce sody nebo octa, tu budete mít doma určitě, kvalitní prosvětlení zajistí skalice modrá nebo kamenec. Ten v pohodě koupíte v každé drogerii. Když se nám výsledná barva líbí necháme ještě jednou na chvíli provařit ve zcezeném roztoku s barvou a s přidaným mořidlem.
Ať se vám výsledek líbí a máte z něho radost :)