Odemykání studánky
Vždy několik dnů předem jdou Veverušáci uklidit po zimě okolí studánky, vyčistit odtokové korýtko a pak již jdeme odemykat. Ne jinak tomu bylo právě dnes.
Je 20. 5. a děti školní družiny po obědě se připravují na celodružinovou tradiční akci, kterou je odemykání studánky. Dnes nám počasí přeje, neprší a je i krásné sluneční počasí. Řadíme se před školou a průvodem odcházíme směrem za nemocnici k naší studánce. Cesta utekla velmi rychle, my pozorujeme okolí, poznáváme rostlinky a čekáme, že se nám podaří uvidět i nějaká zvířátka. Krom brhlíka, sýkorky koňadry, pěnice a kosa nic cestou nevidíme. Nad studánkou pak pozorujeme káně lesní. Přicházíme do cíle, slézáme ke studánce a chvíli si povídáme. Pak studánce popřejeme, aby měla hodně vody, aby nikdo neznečišťoval vodu, ale i její okolí, aby pomáhala zvěři k pití, aby zde dlouho byla a sloužila a vydržela pro další generace. A pak se již ujímá Maruška Hirnerová a Nina Petráňová zlatého klíče a za doprovodu nás všech „Odemykáme, odemykáme studánku, abychom měli vodu do džbánku“ odemknou naší studánku. Po odemčení ještě zazní společné verše básníka Josefa Václava Sládka Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les…. A pak se již řadíme a pomalu odcházíme zpět. Cestou hrajeme hru „vidím, vidím…“ a my hledáme, kde se daná přírodnina nachází. Cesta utekla jako voda a my jsme již ve škole. Následuje malá svačina a pak si již užíváme další činnosti.