Odemykání studánky
Každým rokem děti školní družiny v měsíci květnu, kdy je jaro v plném proudu, odchází na tradiční akci, kterou je odemykání studánky. Vždy před touto akcí po zimě chodí Veverušáci z 2. oddělení, aby studánku po zimě ošetřili a uklidili okolí. Právě dnes byla studánka odemčena.
Skončilo vyučování a všichni jsme již po obědě, oblékáme se a vydáváme se na tradiční celodružinovou akci, kterou je odemykání studánky. Letos o něco déle, ale tradice byla dodržena. Počasí nám přeje, sluníčko svítí a po nočním deštíčku je v lese dobře. Přicházíme ke studánce, která mnohé z nás velice zaskočila. Klesla hladina vody v samotné studánce a korýtkem, které bylo opraveno pro odtok přebytečné vody, neteče ani slza. Vše je dokonale suché bez jediné kapky vody. Z toho všichni vidíme, jaký je nedostatek vody v celé oblasti. Zamýšlíme se nad nedostatkem vody a zjišťujeme, že nabádání k šetření vodou je nutné. Po krátkém úvodním slově byla studánka odemčena. Poté si každý z nás připravil jedno přání pro studánku. Těch přání bylo mnoho a vesměs každé jiné. Studánce přejeme: aby měla více vody, aby ji lidé neničili, aby měla kolem sebe samé dobré kamarády, aby plnila svůj účel, aby mohla voda protékat i korytem a zvěř se mohla chodit napít. Než jsme se dostali k závěru, ve svých znalostech si vzpomínáme ještě na další studánky v blízkém okolí. Naše studánka se nachází na okraji CHKO Český kras. My se pomalu loučíme verši Josefa Václava Sládka – Křišťálová studánka. „Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les. Tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes.“ A pak se již se studánkou loučíme a pomalu po odděleních odcházíme zpět do družiny.