Pásovec roste jako z vody

Samici Elišku chová brněnská zahrada od roku 2013, samec Eda přišel do Brna o dva roky později z polského Krakova. "Porody pásovců jsou i v českých zoologických zahradách poměrně běžné, vzácné jsou ale právě jejich odchovy. Samice po porodu mládě totiž dost často zabije, " řekla kurátorka savců Dorota Gremlicová. Zatím s určitostí neznáme jeho pohlaví, protože u pásovců se těžko určuje i v pozdějším věku. Ale s největší pravděpodobností se jedná o samce. Návštěvníci najdou rodinku pásovců v Exotáriu, ale vzhledem k tomu, že mládě během tří měsíců dorůstá do velikosti dospělého jedince, je těžko rozeznatelné od rodičů. Jediným rozdílem je růžové zabarvení kůže pod krunýřem a bílé ochlupení. Krunýř pásovců se skládá z 6–8 kostěných pásů spojených pružnou kůží, což mu umožňuje pohyb. Celé tělo má pokryté dlouhými tuhými chlupy, nejvíce jich je na spodní straně těla. Přední končetiny jsou silné s velkými drápy, slouží k získávání potravy, ale i k obraně proti nebezpečí. Pásovci si vyhrabávají rozsáhlé podzemní nory, ve kterých tráví většinu času. Jsou schopni prohrabat beton i asfalt. Životu pod zemí jsou velmi dobře přizpůsobeni. Mají velký objem plic a speciálně utvářené nozdry, které pásovci umožňují nadechnout vzduch z okolní půdy, aniž by se do nozder dostaly jakékoli částečky. Životem pod zemí se vyhýbá nejen svým predátorům, ale i nepříznivým teplotám. Zajímavostí je u pásovců tzv. polyembryonie, kdy se oplozené vajíčko několikrát rozdělí, než se zahnízdí v děloze. Z jednoho vajíčka tak vznikne několik jedinců, kteří jsou vždy stejného pohlaví a mají identickou DNA.