Pavlíkův obří betlém třešťského typu
Betlemář Tomáš Pavlík z Ivančic učí na Základní umělecké škole v Oslavanech. Jako vystudovaný zpěvák působí v několika sborech a vede i ivančický chrámový sbor. K vyřezávání betlémů jej přivedl ivančický farář P. Pavlíček. Několik let vyřezává a staví tzv. třešťské betlémy.
Jeho obří betlém se stovkou figur a stejným počtem ovcí o rozměru cca 5 m délky, 2,5 m hloubky a 2 m výšky bude letos chloubou a ozdobou výstavy v brněnském Letohrádku Mitrovských.
Jak vzniká betlém?, ptáme se autora – Tomáše Pavlíka:
„Během roku hledáme nové pařezy, které se čistí a zbavují přebytečného dřeva. Nejlepší pařezy jsou tzv. „vodní“ – vodou a bahnem vytvrzené, nehrozí jim pak napadení červotočem (leží v řece nebo rybníku pod nánosem bahna, které ho vylouhuje a vytvrdí; takový pařez je vzácnost a vydrží mnoho let). Na podzim sbíráme mech, kterého se při stavbě spotřebuje velké množství. Ne každý druh se do betléma hodí. Některý je příliš „řídký“, jiný je pro naše použití velmi tmavý, jiný plný jehličí a některý se rozpadá už při sběru. Čím větší barevná paleta, tím lépe. Mech je potřeba rozložit a uskladnit na tmavém a vlhkém místě do doby, než jej budeme potřebovat. Každý rok sbíráme nový mech a z loňského sběru schováme jen ten nejlepší.“
Na co se betlém staví a připevňuje a z čeho se skládá?
„Nejdříve postavíme lešení se zadní opěrnou stěnou, na kterou připevníme pozadí, tzv "lončoft" (= krajinu). Důležitou částí celého díla je podium, na kterém bude samotný betlém umístěn. Musí být dostatečně pevné, ale zároveň flexibilní. Potom můžeme začít umisťovat jednotlivé pařezy. Začínáme od nejhlavnějších kusů, tedy od jeskyně, a postupujeme do stran. Následně umístíme koryta pro vodu a zkontrolujeme funkčnost všech objektů. Pletivem potom překryjeme největší nerovnosti a volná místa. Jedna z nejdůležitějších prací je tzv. „mechování“. Podstatnou část pařezů a veškeré pletivo je třeba pokrýt různými druhy mechů. Vzniklé planiny můžeme ozdobit různými druhy sušených květin a větvemi různých stále zelených stromů. Nakonec rozmístíme jednotlivé figury.
Nedílnou součástí Třešťského betlému jsou různé stavby – stáj pro svatou rodinu, dále města, jednotlivá stavení (např. hamr s vodním kolem, větrný mlýn, zříceniny hradů), ale i jeskyně. Při jejich tvorbě musíme hlavně dbát na proporce, které by měly korespondovat s velikostí figur. Aby výsledná krajina nebyla prázdná, musím celý rok usilovně vyřezávat figury – z lipového dřeva.“
Betlém připravujete sám nebo je to týmová práce?
„Vyřezávám sám, ale s ostatními přípravami a hlavně se stavbou betléma mi pomáhá podle možností bratr. Samotná stavba nám zabere nejméně dvacet hodin práce. Podle toho jak nám fantazie slouží. Někdy se stane, že půl hodiny umisťujeme jeden pařez, abychom pak zjistili, že tak vlastně vůbec nemůže být. Nebo nám teče voda jinde než má, a než se taková závada odstraní, trvá to někdy pěkně dlouho.“