Podzimní prázdniny – opravdu podzimní
V letošním roce můžeme říci, že jsou to opravdu „podzimní prázdniny“. Sychravé počasí, trochu deště, poměrně chladno a v širém okolí mlhavo, ani to však neodradilo děti školní družiny, které chtěli strávit dnešní dopoledne s kamarády na turistickém výletě.
Je osm hodin a přestává pršet, my odcházíme směrem do centra Berouna a odtud se naše cesta odklání směrem na hlavní vlakové nádraží. Dnes totiž jdeme směrem na Tetín, abychom poznávali nejen podzimní přírodu, její proměny a změny během několika týdnů, ale také za historickými prameny obce Tetín a svaté Ludmily. Cestou na Tetín hrajeme několik her. Cesta na Tetín, nás trochu zahřála. Dostáváme se na hranici obce a sledujeme znak obce Tetín. Je zvláštní. Modrý pruh se třemi žlutými kříži a na červeném podkladu bílá jakoby šála. Hádanka pro nás. Pokusíme se zjistit, co to znamená. Tetín je obec, která leží 2 km východně od Berouna a tyčí se nad řekou Berounkou. Tetín se skládá ze dvou částí – samotný Tetín a Koda. Obec je známá jako poutní místo s 868 obyvateli. Tetín patří k nejstarším vesnicím v České republice. Počátky jsou spojovány s Krokovou dcerou Teta. Počátkem 10. století zde byl dřevěný knížecí dvorec, který byl vdovským sídlem kněžny Ludmily. Ta zde byla v roce 921 uškrcena na příkaz snachy Drahomíry 15. září 921. Ano, a naše hádanka je vyluštěna. Zjistili jsme fakta. V období národního obrození se stala sv. Ludmila oblíbenou světicí. Je patronkou vinařů, matek, babiček, školství a výchovy dětí. Prohlížíme si zdejší kostely – kostel sv. Ludmily, kostel sv. Kateřiny a kostel sv. Jana Nepomuckého na zdejším hřbitově. Procházíme si i hřbitov a z vyhlídky sledujeme mlhavý pohled na Berounku a okolí. Sledujeme zdejší přírodu, vápencové útesy skal a šlapeme na vyhlídku. Zde slyšíme zvuk vody, jakoby zde byly i vodopády. Ano, vodopád jsme objevili, ale až přímo k nim jsme se nedostali pro špatné počasí a deštěm promočenou zem. Tak snad někdy jindy. Celá oblast se nachází v CHKO Český kras. Nemůžeme se nasytit zdejší podzimní přírodou, krásnými zlatými listy zdejších stromů. Ale čas ubíhá velice rychle a my se pomalu a jistě vracíme zpět. Ještě několik her. Ty musíme stihnout. Cestou zpět si ještě ukazujeme vrch Damil, o kterém jsme zjistili, že na vrcholu v místě, kde uvidíme všechny tři kostely, je zakopán poklad „zlaté tele“. Ale teď již doopravdy – „ahoj Tetíne a sv. Ludmilo“, my musíme odcházet. Ke škole přicházíme přesně na 13 hodinu, rodiče na nás již čekají. Rozcházíme se do svých domovů. I přes nepříznivé počasí se nám výlet povedl, dověděli jsme se mnoho informací a zajímavostí.