Polévková
K této myšlence mě donutila kuchařka ve školní jídelně, která po vydávání obědů vyvážela dvě velké várnice k vylití. Jedna z nich nebyla ani otevřená, ve druhé byla víc než polovina.
Je pravda, že zrovna ten den byla školní polívka vysloveně nejedlá. A kdyby v jídelníčku nebylo napsáno, že k obědu opravdu polévka bude, dalo by se říct, že v talířcích byla nalitá spíš jen nějaká ušmudlaná voda. Je pravda, že někteří jedinci v ní nacházeli stopy vajec, kousky mrkve nebo jiné zeleniny, ale nikdo nebyl schopný poznat, co to vlastně jí.
Někdy se nedaří. To platí ve škole a třeba i v kuchyni. Jídlo se nemusí povést, ale u nás se to jaksi začíná stávat tradicí. Je nám jasné, že se školní kuchyně musí vejít do nějakého rozpočtu. Mají určené peníze, které může oběd stát. Ale divíme se, že kuchařkám není divné, že se třeba těch polévek většinou nikdo ani nedotkne. U nás je to tak, že jídlo je nachystané na talířcích a v miskách u okýnka a každý si na tác naloží to, co chce, málo nebo moc, dva knedlíky nebo sedm.
Protože i do školních jídelen zavítala technika, hrozí reálné nebezpečí, že si rodiče poměrně pravidelně kontrolují, jestli se na oběd stavíme. Jestli peníze neproměňujeme za asijské jídlo plné nezdravých solí, americké jídlo plné nezdravých tuků nebo za jídlo z automatu nacpané až po strop cukrem. No, řekněte, kdo z vás by si nedal místo podivné polívky třeba miňonky? V tu chvíli kalorickou ani jinou hodnotu neřešíte. Jdete prostě po tom, co vám chutná.
Je to divné, ale pravděpodobně si ještě nikdo v kuchyni nevšiml, že jim jídlo zbývá. Třeba ty dvě várnice polévky přehlídli. Jinak si to nedovedeme vysvětlit. Byla by přece hloupost vařit něco, co nechutná a potom to vylívat. Škoda práce, škoda peněz. Možná, že by ve školní kuchyni měl někdo říct, že je polévka nejedlá a jestli ji některá z kuchařek stihla náhodou ochutnat. Třeba jsou v tom nevinně, protože v tom šrumci okolo ji zapomněly jen dodělat. Možná jim někdo vyměnil normy a recepty. Nebo se kus všech polívkových receptů utrhlo, ztratilo a zbyla jen jejich horní polovina. To by potom vysvětlovalo, proč tam ode všeho půlka chybí. A co, když mají ve školní jídelně myši a ty tajně, nepozorovaně odnáší po kouskách zeleninu, vajíčka, maso, čočku i fazoli. Nebo, co když si ve velké vývařovně udělali skrýš skřítkové. Myslíme, že by se jim tam mohlo líbit. No řekněte sami, teplíčko po celý rok, dostatek jídla a pití, v noci klid na trávení, klimatizace, zastínění, jarní a zimní prázdniny, v létě dva měsíce volna. Já být trpaslíkem, neváhám ani minutu a takové podmínky bych bral.
Někteří jedinci, kteří jsou na polévky zvyklí z domova se po obědě cítí nějací nedojedení. K večeři si potom na internátu vyvařují dobroty z pytlíku plné knedlíčků z jater a čerstvé zeleniny. K tomu spařují lisované nudle horkou vodou. Prý je to lepší, než nic, hlavně, že v tom něco plave.
Nedávno padl návrh, že by měli zkusit hezky poprosit ty skřítky. Třeba jsou hodní, mají dobré srdce a ze svého lupu by jim kousíček na zub darovali.