Prasata visajánská mají mládě
Pár vzácných prasat z Filipín má další mládě. Pohlaví selátka, které se narodilo 16. dubna, zatím neznáme, má se ale čile k světu a jeho rodiče o ně příkladně pečují.
Rodinu prasat visajánských najdou návštěvníci v blízkosti expozice Na statku. Podobně jako mláďata jiných druhů prasat má i toto ochranné zbarvení v podobě kontrastního pruhování srsti, které časem zmizí. Prase visajánské patří ve volné přírodě k druhům, kterým hrozí v důsledku lidské činnosti úplné vyhubení. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je zařazeno do kategorie „kriticky ohrožený druh“, což je poslední kategorie před kategorií „vyhubený v přírodě“. I v tomto případě tak sehrávají zoologické zahrady klíčovou roli při záchraně druhu, protože tato prasata mají jen malý krůček k tomu, aby v budoucnu vymizela z přírody úplně.
V Zoo Ostrava je prase visajánské chováno od roku 2012 a doposud se zde podařilo odchovat pět mláďat. Věříme, že se zkušeným rodičům podaří odchovat i to šesté.
Prase visajánské (Sus cebifrons negrinus) je endemitem Západních Visajských ostrovů. V současné době přežívá již jen na ostrovech Negros (3. největší filipínský ostrov) a Panay. Jeho přirozeným prostředím jsou deštné lesy, které však rychle mizí v důsledku přeměny krajiny zejména na zemědělskou půdu. Kromě ztráty prostředí je jeho největší hrozbou nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. V jídelníčku prasete visajánského převládají hlízy, kořínky, nejrůznější plody, ale také drobní bezobratlí živočichové. Potravu hledá důkladným přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. Kypřením půdy a následným rozséváním semen v trusu společně s výživným hnojivem si vysloužil označení pralesní zahradník, čímž plní ve své domovině významnou ekologickou úlohu při obnově lesa.
Foto: Pavel Vlček