Prázdniny jsou v plném proudu

Je sobota 2. července, a u školy Beroun – Závodí, se před devátou hodinou shlukují děti se svými rodiči. Ano, odtud odjíždíme na tábor do Nebřezin. Nakládáme své věci, loučíme se s rodiči. Nastupujeme do autobusu. Poslední pohlazení, několik slov na rozloučení: „Buď hodný, poslouchej, dávej na sebe pozor, ať se ti nic nestane! A nezapomeň také napsat několik řádků domů.“ Autobus se rozjíždí, máváme a ujíždíme k táboru. Po více než hodině dojíždíme na místo. Zde na nás již čekají vedoucí. Super. Tábor stojí a my se začínáme ubytovávat. Každý má již svého kamaráda, se kterým bude ve stanu. Odnášíme si věci, převlékáme a po nějaké době se všichni scházíme k nástupu. Všechny nás tady vítá vedoucí Kateřina Paličková, která se bude starat o náš celotáborový program a zdejší život v táboře. Naší celotáborovou hrou je „Dobytí ostrova Walakusk.“ Bedlivě nasloucháme informacím Katky, která nás seznamuje s tím, co se bude dělat. Před tím, než společně vyplujeme na moře, je potřeba získat všechny věci, které budeme na moři potřebovat. Odejdeme nyní společně všichni do blízkého lesa, kde budeme hledat jednotlivé pomůcky. Ty jsou napsané na barevných papírcích, každá barva patří jedné pirátské skupině. Abyste věděli, ve které skupině budete, musíte si najít kartičku se svým jménem. Pak se sejde celá skupinka a pokračujete v plnění dalších úkolů. A tak nám vznikají čtyři družiny a každá si vymyslela svůj název – 1. Piráti z Modré zátoky, 2. Piráti z Walakusku, 3. 16. lebky a 4. Posádka Davyho Jonase Abychom se mohli nalodit a začít dobývat ostrov Walakusk, potřebujeme ještě další věci. Mezi ně patří: 13 x šátek, lano, píšťalka, záchranný kruh, barel, nůžky, košíček, fixy, provázek, lihovka s barvou družiny, kotlík, váček s penězi, hrníček, ešus, obinadlo. Když jsme všechno zvládli, odcházíme do tábora. My již máme večeři. Po večeři slavnostní nástup, nalodění a udělení prvních bodů, první zamalování několika políček, abychom se co nejdříve dostali k ostrovu Walakusk. Pak osobní volno a je den za námi. Hygiena a odcházíme do pelíšků. Copak nás bude čekat asi zítra? Necháme se překvapit. Ještě poslední troubení „Večerky“ a pak již „Dobrou, sladkou noc“. Je neděle a my již vstáváme. To byla krátká noc. Rozcvička, úklid, snídaně. To je každý den. Po snídani odcházíme plnit dopolední program. „Jelikož každá loď má svou vlajku, tak i každá posádka má své typické oblečení, aby se poznali a odlišili se od ostatních pirátských skupin. Jdeme vyrábět vlastní vlajku a šátky. Každý dělá podle svého, ale hodnotí se celkový dojem. Nejprve barvíme, pak můžeme vylepšit kreslením či savováním. Fantazii se meze nekladou.“ Tak jdeme do toho. Nesmíme zapomenout ani na pokřik a výrobu jmenovek. Ten čas tak strašně utíká. On už je zase oběd, polední klid a odpoledne nás čeká další program. „Ostrov Walakusk už je na dohled, bohužel vody v okolí ostrova jsou mělké, že není možné připlout blíže“. Nic jiného nezbývá, než vyrobit vory, na kterých dopluje celá družina k ostrovu. Odpoledne tedy probíhá závod na našich plavidlech. Naším úkolem je překonat určitý úsek. A co jiného, než zase bodujeme. Jak ten čas utíká. Je tu večeře, po ní nástup a zamalováváme body do plánku či mapky Dobývání ostrova Walakusk. Potom jako tradičně – osobní volno, hygiena a na kutě.

V pondělí nás čeká pěší celodenní výlet. Každá skupina obdržela svůj plánek trasy a cíl je přesně v 17,15 hodin v Plasích. „Jak sami můžete vidět, došlo k zakalení vody. Naším úkolem je tedy zjistit, co je nejúčinnější filtrací vody. Samozřejmě jde o aktivní uhlí, které se používá v potravinářském, ale i automobilovém průmyslu. Naším úkolem je nalézt kousek aktivního uhlí a vyčistit naši vodu.“ Více informací jsme pak získávali postupně během celodenní výpravy od našich vedoucích, které měli k dispozici informace v jednotlivých obálkách. Na konci dne proběhl závod, kdo dopraví rychleji uhlí k altánku. Plaveme asi dvacet metrů pro uhlí a pak jej předáváme dalšímu. Tak se musel každý člen dotknout svého následovatele a pak pokračoval obíháním rybníku. Náročný den, ale bylo to super. Pak již opět večeře a trocha zasloužené klidu po dnešním namáhavém dni. Všichni rádi uleháme do spacáku, ani skoro neslyšíme „Večerku“. V úterý nás čeká další úkoly. „Každý pirát je schopen přežít i na pustém ostrově, alespoň ty nejodvážnější. K takovému přenocování si ale musíme postavit své příbytky. Ty nás musí ochránit před lidojedy z okolí a divokou lesní zvěří.“ Stavíme chýše, do nichž se vejde celá družina a ta bude schopná zde jednu noc přežít. Stavba by měla mít prvky lodi. Každá skupina se snaží, aby její stavba byla co nejlepší. Okolo tábora zde na ostrově se začalo potloukat mnoho domorodců. Zajímavé je, že všichni chodí odívaní jinak, než my. Naším úkolem bylo vybrat si dva zástupce a namaskovat je tak, aby byli schopni vyjednávat s domorodými kmeny. Šlo o to, aby je hned na poprvé nepřivázali ke kůlu. Jak sami vidíme, místní kmeny mají rádi barevnost. Jejich oblečení je tvořeno z přírodního materiálu. A tak se všichni snaží, aby vše bylo super. Po večeři následuje další část programu dnešního dne. „Každý pirát si musí udržovat svou fyzickou kondici, jelikož takové šplhání po laně je velmi náročné, přemisťování děl také vyžaduje sílu, tak nyní půjdete se svými vedoucími sportovat. Louka je dost veliká a nabízí mnoho prostoru, proto tu odehrajete zkrácenou verzi fotbalu proti jiným týmům, frisbee a bago. Jednotlivé hry vám vždy vysvětlí daný vedoucí, který má hru na starosti. Přeji mnoho úspěchu.“ Středeční den končí a standartní rituál pokračuje. Načerpat přes noc síly, abychom mohli dál dobývat. Ve čtvrtek nás čeká další úkoly. „Abychom se dozvěděli, jak dobří jste ve stopování domorodců, vyzkoušíme si to nejprve na zvěři. Vaším úkolem bude nalézt tři odlišné stopy zvířat a přinést jejich odlitek, zároveň po vás budu chtít přinést odlitek lidské stopy, zda naleznete odlitek podrážky či zvolíte odlitek chodidla, to nechám na Vás, ale bude se hodnotit vzhled stopy, čistota stopy (viditelnost) a celistvost, nalezené stopy byste měli umět pojmenovat. Doporučuji přilévat vodu do sádry nikoliv naopak a sádra by měla mít konzistenci asi jako krupicová kaše.“ Po dopoledním programu se vracíme zpět do tábora, probíhá oběd, polední klid. Po svačině odcházíme opět všichni pryč. Jdeme hrát hru. Jakou? Zde jsou pravidla. „Bohužel dnes dopoledne při odlévání stop se jedna skupina příliš přiblížila místnímu kmeni, který trpí chorobnými průjmy. Tyto průjmy se šíří vzduchem a již teď mnohé z vás prohání. Nejúčinnějším lékem na průjem je uhlí. Vaším úkolem bude získat uhlí, ovšem průjem je zrádný a prohání Vás, kde všude se dá a proto i v lese vás může zastihnout. Každý z vás má tři životy v podobě toaletního papíru (1 čtvereček = 1 život), když vás chytí průjem (vaši vedoucí) vy mu odevzdáte jeden svůj život. Když se dostanete, až k lékárně kde vyfasujete uhlí, musíte ho donést do svého hnízda na kraj cesty, kde bude mít každá družina svojí základnu. Po cestě zpátky si můžete uhlí předávat se svými kamarády z týmu, avšak když vás chytí průjem a budete u sebe mít uhlí, musíte ho odevzdat. Každý smí nosit jen jedno uhlí při jedné cestě z lékárny. Po lese taktéž běhá zácpa, kterou když chytíte tak ona vám věnuje jeden život, neboli jeden toaleták.“ Po skončení chvíli odpočíváme a pak odcházíme do tábora. A je tu opět večeře a pak si dáme osobní volno. Jak se nám bude spinkat. Vždyť už jsme nějak unavení. A tak po večerce honem na kutě a „dobrou nic“. Je pátek ráno a my vstáváme. Něco se děje? Cosi visí ve vzduchu. Druhý den při nástupu se připravujeme na další plnění našeho programu. „Vypadá to, že se na našem ostrově zdržíme déle, než bylo v původním plánu, a proto si ho musíme trochu zútulnit, jelikož víme, že nás čekají velké deště je potřeba si postavit sušák na oblečení – každá družina svůj, dále si každá družina postaví svoji ešusárnu, která bude jasně a viditelně označena, které družině patří, aby nedocházelo ke zmatkům u jídla, že každý má jiný ešus nebo jiné příbory. I na ty byste měli pamatovat při stavbě své ešusárny.“ Rozcházíme se po družinách a plníme dané úkoly. Ale práce nám jde od ruky a my náhle zjišťujeme, že jsme hotovi. Co bude následovat dál? Na další část našeho programu nemusíme dlouho čekat. Vše je připravené a my se dovídáme. „I na námořníky občas přepadne nuda a proti nudě existuje několik spolehlivých fíglů, jedním z nich jsou například stolní hry, které má každý námořník rád. Vaším úkolem bude tedy vytvořit stolní hry (tři různé) z přírodního materiálu, můžete k tomu použít vše, co najdete v lese a je to přírodního původu a provázek a fixy (nepoužívejte prosím papír). Hodnotí se nápad, vzhled, provedení a hratelnost.“ Plnění úkolu se nám prodloužilo, takže pokračujeme i po poledním klidu. Ale my se nenudíme. Dál splouváme po vorech, připravujeme se na „stezku moudrých“ a některé skupiny jdou na bivak. Takže o zážitky v táborovém životě není vůbec nouze. Kdo to opravdu nezažije na vlastní kůži, nechce tomu ani věřit. Tábor se nám začíná dostávat do druhé půle a nás čeká ještě mnoho úkolů. V sobotu dopoledne máme trochu volnější, ale připravujeme se na další činnost. Po poledním klidu se dovídáme, co budeme dělat. „Bohužel dnes ráno se nám podařilo poštvat si proti sobě paní kuchařku a proto je potřeba si ji udobřit. Uvařte z dostupných ingrediencí něco mňamozního, nezapomeňte, že ke všemu se servíruje i nápoj, zda bude studený či teplý je na vás hlavně, aby byl chutný. Můžete použít i suroviny z lesa a okolí, ale při sběru jakýchkoliv plodů si musíte být jisti, o co se jedná (raději se třikrát zeptat než uvařit muchomůrku).“ Tak jdeme na věc. My si však poradíme. Každá skupina má v hlavě již své nápady a recepty a jdeme do toho. V době odpoledne je jídelní mňamka hotova. To je ale paráda. A jak to chutná. No to je ale super. Vidíte, paní kuchařko, jací jsme šikovní, a jak jsme to zvládli. Paní kuchařka musí opravdu konstatovat, že je to všechno vynikající. O něco málo volnější sobotu, kdy jsme si mohli zahrát i my sami, pak vystřídala neděle. Dopoledne jdeme stavět maketu ostrova. To nás bavilo a stavěli jsme celé dopoledne. Po poledním klidu opět provětráme naše mozkové závity. Máme připravený terčový závod. „Správný pirát musí mít všeobecný přehled znalostí, doufám, že ho máte i vy a proto si to nyní ověříme. Je to na správnost a rychlost. Bude se počítat jak na skupiny, tak i na jednotlivce.“ A tak se opět všichni maximálně snaží. Vždyť za chvíli bude konec a bude vyhodnocení celotáborové hry. Tak ať to vyhrajeme. To si říkají snad všechny skupiny. Večer nás zase čeká stezka moudrých a jedna ze skupin jde na bivak. Trochu unavení večer padáme do spacáku, abychom si odpočali. Vždyť v pondělí následuje další boj. V pondělí po snídani se skupiny ubírají na svá místečka, která mají oblíbená, a jde na řadu rukodělná činnost. Naším úkolem je vyrobit hliněné nádoby, které patří právě domorodcům na ostrově Walakusk. Opravdu důležitá práce, která nám zabrala celé dopoledne. Nyní to necháme již jen vysušit a potom vezmeme do Berouna na vypálení. Po odpoledním klidu a po svačině zjišťujeme, že v každé skupině někdo chybí. Co se to tu dělo? A právě k tomu je další činnost. „Z každého týmu zmizel kamarád. Byl zajat bandou zlých pirátů. Ještě že známe pirátský zákoník PARLEJ, který všichni dodržují. Nyní se po skupinách vydáte vyjednávat s danými piráty, věřte, že vyjednávání s piráty není vůbec jednoduché. Pokuste se splnit všechny jejich požadavky a přivést své kamarády zpět.“ Uvidíme, komu se to podaří. A podařilo. Večer jsme všichni zase pohromadě a je pohoda. Po večeři následuje hygiena, trocha osobního volna a příprava na úterý. Jedeme na výlet. Po snídani každý obdrží celodenní balíček na cestu a autobusem jedeme všichni na krásný výlet do Bečvy nad Teplou a do Kladské. „Dnes je potřeba dostat se mezi lid, uvolnit atmosféru, dostat se z ponorkové nemoci, zkulturnit se a rozfofrovat vydělané peníze. Vydáte se na celodenní odpočinkovou jízdu mezi lidi. Nezapomeňte na slušné vychování a doufám, že si ten dnešní den užijete. Ke konci dne vás čeká malý kvíz na body, který vždy vyplňuje starší a mladší tým, prosím neraďte si mezi sebou, hra by potom ztrácela význam.“ A je to tady. Poslední bodíky určitě do soutěže jsou potřeba. Tak se musíme snažit. Unavení z výletu se v klidu navečeříme, provedeme hygienu a půjdeme do našich pelíšků. Ve středu a čtvrtek nás čekají poslední úkoly o body a večer pak vyhodnocení celé táborovky. Musíme zapnout naše mozkové závity, abychom to všechno dohnali. Ve středu dopoledne poznáváme zvířata, připravujeme se další soutěže. Odpoledne probíhají další sportovní závody – závody na lyžích, pirátské klání II., kasino, salon krásy a další soutěže. Večer pak přichází chvilka napětí. „Nyní nastává okamžik O, kdy si na vlastní kůži zažijete loupení a přepadávání za černočerné noci. Vaším úkolem bude družině, která odešla spát do lesa během 30minut ukrást vlajku, kterou ta družina střeží. Když se vás někdo z družiny XY dotkne, odcházíte si sednout k chýši, kde je pro vás připravená plachta. Hra začíná a končí píšťalkou.“ To byl ale boj. A protože se počasí zkazilo, hra je ukončena my všichni odcházíme spát do svých stanů. Zasloužený odpočinek. Ve čtvrtek musíme ještě dohrát několik her. Dopoledne máme dnes v hangáru. Venku začalo pršet, ale nám to opravdu nevadí. Odpoledne se vylepšilo, jdeme ještě na stezku moudrých a připravíme se na večer. Poslední zamalování bodů, a je rozhodnuto. Následuje vyhlášení výsledků a vítěze celotáborové hry „Dobytí ostrova Walakusk.“ Na prvním místě se umístila družina Posádka Davyho Jonase, na druhém místě Piráti z Walakusku na třetím místě Piráti z Modré zátoky a bramborovou medaili získává družina 16. lebky.

Všechny družiny bojovaly ze všech sil, ne všichni musí být první. Někdo musí být poslední. Ale to nevadí. Odměna v podobě krásných dortů je připravena a družiny si ji přebírají. Blahopřejeme. Čtvrtek pomalu končí, následuje hygiena a nyní už všichni na kutě. Zahrání „Večerky“ a jsou všichni kožení. V pátek nás totiž čeká velký boj o poklad. A na to se musíme pořádně vyspat. Tak dobrou noc. Je pátek, budíček. Ach, zase to vstávání. Ale rychle. Poklad nečeká. Po snídani se shromažďujeme na nástupu a posloucháme slova Katky: „A nyní vás čeká poslední vysněná cesta za pokladem, poklad už se nachází nedaleko, kde to vám přesně určí šifry, po kterých se vydáte. Ráda bych upozornila, že se po cestě objevují jen šifry, které se v průběhu tábora objevily na nástěnce (je možné že jsou drobně modifikované, ale nejedná se o nic složitého). Upozorňuji, že není potřeba běžet, záleží na správně vyluštěných šifrách. Družina, která předloží správně vyluštěné šifry v pořadí, v jakém šly jako první má možnost začít hledat poklad nebo jí bude poklad vydán nebo bude poslána pro poklad.“ Nyní nám je všechno jasné a teď jde o vše. Držme se pohromadě a jdeme do boje. Cesta je připravená, všichni vědí, co mají dělat. To je klid v táboře. Krátce kolem patnácté hodiny přichází jednotlivé družiny, nechávají si zkontrolovat své plnění úkolů. A je dán pokyn k hledání pokladu. Kdo ho najde? Kdo bude první? Poklad nenechal na sebe dlouho čekat a ujímá se ho družina Piráti z Modré zátoky. Rozdělují si poklad, jdou na oběd a je polední klid. Tentokrát opravdu zasloužený. Pomalu a jistě začínáme balit, provádíme pak hygienu a připravujeme se na večer. Co se bude dít. Ptají se děti Kačky, která je napíná. Po večeři vám vše povím. To odpoledne bylo ale krátké. Jsme po večeři, připraveni, co bude následovat? Katka se ujímá slova: „Za dobře odvedenou práci si zasloužíte pořádnou odměnu, na počest toho, že jste tento ostrov dobyli a zkulturnili ho, vám přijede zahrát nejslavnější Okřínská skupina Srdečná arytmie. Protože přestrojování a zábava není pirátům vůbec cizí, tak ti z vás, kteří se přihlásili do pěvecké soutěže na začátku tábora, nyní budou moci vystupovat, jestli stále chtějí.“ To bylo haló! Všichni se moc těší. Vždyť kapela je navštívila již loni a ti, kteří zde byli, ji určitě znají. Nechyběl zpěv, tanec, ani vlastní vystoupení. Poslední hodiny letošního tábora odbíjejí za pět minut dvanáct. Jdeme spát, ráno vstáváme a odjíždíme domů. Poslední Večerka zahrání a jsme již kožení. Ráno po snídani poklízíme tábor, loučíme se a čekáme na autobus. Bylo to krásné a my se již těšíme na příští rok, kdy opět prožijeme krásných patnáct dnů v Nebřezinech. Poděkování patří celému personálu našeho tábora a všem dětem, kterým se zde líbilo.

Miroslav Hrbáček