Prázdniny v Římě
Kdo by odolal podívat se ve volné chvíli na zajímavý film, přestože vznikl už v padesátých letech a je ještě černobílý? – Tohle jsem si říkala, když jsem se rozhodla zhlédnout Prázdniny v Římě. Samotný název připomíná dovolenou, což samozřejmě ničemu nevadí, ale hlavní smysl je poněkud jiný.
Princezna Anna cestuje po Evropě, avšak v Římě prožije nečekané dobrodružství, když se při útěku ze „sídla“ seznámí s novinářem, který se měl zúčastnit zrušené tiskovky s ní. V prvních chvílích vznikají trpce komické situace, vyplývající ze soužití dvou zcela odlišných sociálních skupin.
Film zaujme spíše dívky, zvědavé na poměry na blíže nespecifikovaném královském dvoře. Filmaři spojují osudy Anny, zmíněného novináře i zbytku jejího dvora, je tedy pochopitelné, že mezi nimi přeskočí jiskra, začíná se líhnout romantický vztah, ze kterého však nic není, protože princezna si je dobře vědoma svých povinností. Citlivé divačky si na konci pobrečí, několik závěrečných scén jim přesto dokáže, že příběh vlastně končí happyendem. Co víc si přát?