První mláďata u krajt písmenkových

Samice krajty nakladla 9. srpna vejce, následně snůšku obtočila tělem a zahřívala ji. U krajt se vyskytuje překvapující úroveň mateřské péče – samice se stáčí kolem vajec, chrání je před predátory a reguluje jejich teplotu aktivní inkubací. Nevyvíjí teplo svalovým třesem, jako některé jiné druhy krajt, ale aktivně se nahřívá či chladí a teplo pak na vejce přenáší vlastním tělem. Ostravská samice o svou snůšku, která čítala celkem 14 vajec, pečovala až do 26. září, kdy vejce náhle opustila a přestala o ně jevit zájem. Chovatelé předpokládali, že samice vycítila, že jsou zárodky mrtvé. Proto je z expozice vzali a umístili do líhně v chovatelském zázemí, i když moc nepočítali s tím, že ze snůšky něco bude. K jejich velkému překvapení se 29. října prořezala vejci první čtyři mláďata. 1. listopadu k nim přibylo dalších pět 5 mláďat. Ostatní vejce byla neoplozená.

Aktuálně se malým krajtám daří dobře, jsou vitální a koušou do všeho, co se kolem nich pohne. Mláďata zůstávají v chovatelském zázemí, jejich rodiče mohou návštěvníci zoo vidět v expozici Noční Tanganika v pavilonu Tanganika.

Krajta písmenková (Python sebae) je jedním z největších hadů světa dorůstajících délky až 7,5 m a hmotnosti kolem 100 kg. Většinou se však vyskytují jedinci o délce 4-4,5 m. Mezi typické znaky patří skvrnění na těle zvířat připomínající egyptské hieroglyfy, což dalo této krajtě i české jméno. Jde o největší hady Afriky aktivní hlavně v noci, kdy i loví. V dospělosti jsou nevybíravé a loví i značně velkou kořist, jako jsou krokodýli, varani, hlodavci, opice, antilopy, prasata, šelmy a mnoho dalších. Loví také ptáky, v obydlených místech pak potkany, ale i drůbež, kozy či psy. Je známo několik případů napadení člověka. Útoky na lidi jsou však velice vzácné a to i přesto, že se tyto krajty vyskytují ve městech dosti běžně. Je to škrtič (nejedovatý), který po uchopení kořist omotá svým tělem a smyčky utáhne pokaždé, když oběť vydechuje. Nežere mršiny. V chovu v lidské péči je pověstná svým temperamentem – agresivitou a kousavostí vůči chovateli, což ztěžuje manipulaci a vyžaduje zkušenosti a bezpečné chovné zařízení. Agresivita je patrná i u mláďat.

Krajta písmenková klade 20 a 100 podlouhlých vajec ve starých zvířecích norách, termitištích nebo jeskyních. Mláďata se líhnou asi za 90 dní, délka inkubace však závisí na teplotě. Jsou kolem 70 cm dlouhá a ihned po prvním svlečení s chutí loví dospělé myši. Pohlavní dospělosti dosahují už ve 2-4 letech, pářit se začínají přibližně ve velikosti přes 2 metry. V přírodě zatím nepatří k ohroženým druhům, a to i přesto, že jsou v Africe považovány za škůdce a zabijáky, a proto vybíjeny. Loví se také pro maso a kůži.