První mládě plameňáka je na světě
V hejnu plameňáků kubánských mohou návštěvníci pozorovat první letošní mládě. Další by se měla líhnout v průběhu následujícího týdne.
Ostravská zoologická zahrada má v současné době historicky nejpočetnější hejno těchto starobylých majestátních ptáků. S prvním vylíhnutým mládětem čítá skupina už 50 jedinců. Přibýt by ale měli ještě další. Svá vejce stále inkubuje aktuálně 14 párů. Letošní hnízdní sezona je tak mimořádná nejen co do počtu hnízdících ptáků, ale také z jiného hlediska. Z důvodu navýšení počtu ptáků dovozem několika jedinců v loňském roce jsme pro ně upravili a rozšířili stávající hnízdiště tak, aby si páry mohly vybrat a dobudovat své hnízdo podle libosti.
Na stávajícím hnízdišti ale zůstal pouze jediný pár (rodiče prvního letošního mláděte), ostatní ptáci si pro hnízdění našli jiné místo na druhém konci výběhu, kde si začali stavět úplně nová hnízda zcela netypicky z písku. Zprvu jsme se snažili plameňáky navést zpět na staré a osvědčené hnízdiště s vhodným substrátem pro hnízdění. Plameňáci totiž potřebují ke stavbě hnízda bláto s vláknitým materiálem, které se dobře pojí do hnízdního kužele a odolává dešti i naplavené volné vodě. Písek by se naopak mohl vlivem vody sesunout. Po přemlouvání a vzájemném přetahování nakonec ošetřovatelé a zoologové ustoupili a ponechali plameňáky na vybraném písečném místě.
A co náš osamělý první pár, který by se z pohledu lidí dal nazvat konzervativcem? Užíval si prostoru bez tísnění se s ostatními páry a hnízdil bez potřeby vzájemného hašteření a s tím spojených častých krádeží hnízdního materiálu. S vylíhnutým mláděte však už raději vyhledal pocit většího bezpečí kolonie a přesunul se k dalším párům inkubujícím vejce.
Mláďata plameňáků jsou po vylíhnutí pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až v průběhu druhého roku života. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří drobní korýši, řasy a plankton.
Plameňáci kubánští (Phoenicopterus ruber) obývají mělká jezera a laguny souostroví Velkých Antil (Kuba, Bahamy, Hispaniola), poloostrova Yucatan a severu Jižní Ameriky. Prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jejich přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku průmyslové těžby soli.