Radost v Beringii. Mládě losa evropského se má čile k světu

„Vidět ho ale zatím není úplně snadné, losata totiž v prvních dnech po narození zůstávají skrytá v podrostu a nenásledují matku, naopak čekají, až se k nim sama vrátí. Podobnou strategii volí i další druhy jelenovitých, například běžně se vyskytující srnec obecný,“ říká kurátorka chovu savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.

Z tohoto důvodu také chovatelé zatím nevědí, jestli je nejnovější přírůstek samec nebo samice. S určením pohlaví musí počkat, dokud ho Raija nezačne pravidelně vodit s sebou na krmení. Zoo Brno v současné době chová pět losů. Nejstarším je devítiletý samec Štěpán, který se narodil v Brně a je také otcem nově narozeného mláděte. Matka Raija pochází z Finska a má čtyři roky. V expozici losů jsou k vidění i další samice Fifi a Lena.

Losi jsou největšími zástupci jelenovitých a největšími savci vyskytujícími se ve volné přírodě České republiky, v kohoutku mohou mít až 230 cm a samec může vážit až 600 kg. Žijí samotářsky ve vlhkých a bažinatých lesích severní Eurasie - od Skandinávie a Polska až po řeku Jenisej v Rusku. Živí se listy, kůrou dřevin, travinami a jehličím. Dožívají se 8–15 let.

V České republice populace losů vymizela v 15. století, ale v polovině 20. století na naše území začali pronikat jedinci z Polska, v 70. letech se na Jindřichohradecku narodilo první mládě a v současnosti se u nás zůstává stálá populace o několika desítkách kusů. Los je uveden na seznamu zvláště chráněných druhů ČR jako silně ohrožený. V Evropě se pak vyskytuje přibližně půl milionu losů.