Rozhodnout se správně je těžké
Nejenom v životně důležitých věcech, ale také tehdy, když zdánlivě o nic nejde. O nic? Jde maximálně o to, jestli číst e-knihu, nebo raději tištěnou. Někomu je to jedno, proč ne, když ročně přečte tak jednu, dvě knihy; obě verze jsou pro něj zbytečné investice.
Sama jsem si pořídila tablet, ale pořád zůstávám věrná tištěným knihám. Už jenom proto, že voní. Já vím, že jsou na trhu i přípravky, kterými se dá navonět čtečka e-knih, ale to není ono. Takové vůně jsou totiž jenom dvě – nová kniha a stará kniha. Jenomže, cítili jste někdy ten rozdíl mezi novými knihami? Čtete novou knihu, která je vytištěna na recyklovaném papíru – voní trochu zatuchle, kniha vytištěná na běžném papíru voní tak, jak si člověk představuje, zatímco kniha, která obsahuje množství barevných obrázků (encyklopedie je dokonalý příklad), voní ostře po tiskařských barvách. Copak se dá elektronická knihovna pokaždé převonět podle toho, co se člověk právě chystá číst? Dá, určitě, jediným problémem je, že by to dost citelně lezlo do peněz – zvlášť chudým studentům, kteří, jak jsem si všimla čtečky e-knih používají nejčastěji. Asi proto, že se do nich nacpe několik stovek knih a dají se pak vzít všude s sebou. Jenom mě napadá – netloukly by se pak ty vůně?!
Tablet jsem si pořídila spíš kvůli práci, než proto, abych se s ním mohla vytahovat. Ne všechny knihy k recenzi přijdou v tištěné podobě a člověk přece nemůže celý den strávit u počítače. O víkendu to zase takový problém není, ale během týdne je potřeba nějak namixovat práci a školu. Proč s sebou nevzít právě čtečku? A nakonec si do ní budu moct stahovat povinnou četbu hned, jak se dozvím, které texty jsou potřeba. Žádné čekání v knihovně, kam stejně kniha bude vrácena den po té, kdy byla poslední možnost přednést o ní referát; to známe.
Můj tablet je kapitola sama pro sebe. Pořizovací cena byla bez obalu – jak jsem si uvědomila až potom, co jsem si ho v krabičce odnesla z prodejny. Hlavně pro to, že pouzdro na typ, který jsem si pořídila, ještě nebylo na trhu. Ušetřit na něj je těžké – o studentech jsem se už zmínila. A pak, hodně píšu, ale tablet samozřejmě nemá vestavěnou klávesnici. Nebylo by od věci si ji pořídit, ale finance… pořád dokola ten samý problém.
A do třetice – asi jsem trochu předběhla dobu. Ne všechny knihy jsou v digitální podobě a rozhodně se mi je nechce stahovat nějak ilegálně, jako to dělají mnozí z nás. Bezplatnou ukázku na webech věnovaných e-knihám si stáhnu, ale pak stejně musím do knihovny, abych se dozvěděla, jak příběh dopadl. Alespoň v případě, že se mi za text nechce platit. Autoři si nějaké ty peníze za svoji práci zaslouží, ale kde je má studující člověk pořád brát?
Popravdě, nevím jak vy, ale já si myslím, že každé má svoje. Pro knihomola na dovolené se e-knihy skvěle hodí; kdo by s sebou chtěl tahat kufr knih vážící pár desítek kilo? Ale pro ty, kteří čtou jenom nezbytně nutné texty, je to asi zbytečná investice. Správně se však musí rozhodnout každý sám, i když je to těžké…