Rys Petr z táborské zoo se dočkal partnerky, Aisha přicestovala z německého Chemnitzu
Rysí tulák Petr, kterého před časem osud zavál do táborské zoologické zahrady, se dočkal partnerky. Během chladných únorových dní přicestovala do Tábora ze zoologické zahrady v Chemnitzu samice rysa karpatského jménem Aisha. S rysem Petrem nyní v rozsáhlém lesním výběhu vytvoří pár. Po klokanech, ptácích emu či velbloudech jde o další případ úspěšného dopárování zvířat chovaných v ZOO Tábor.
Výběr vhodné partnerky nebyl ani zdaleka jednoduchý, výrazně do něj promluvili i genetici. „Rysí slečna nám byla doporučena koordinátorem evropského chovu rysů na základě genetické kompatibility jedinců. Přitom ještě loni nebylo jasné, k jakému poddruhu patří náš samec. To jsme se dozvěděli až v rámci studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, do které jsme se zapojili. Z analýzy DNA vyšel potěšující výsledek. Prokázala, že samec patří k čisté karpatské linii rysů ostrovidů, která žije vzácně v několika desítkách exemplářů i na našem území,“ přibližuje úskalí výběru rysí partnerky hlavní zoolog ZOO Tábor Ondřej Kott.
Rysí samec Petr se dostal do táborské zoologické zahrady už 15. listopadu 2012. Cesta tohoto krasavce do největší jihočeské zoo však byla velmi křivolaká. Jako osamělý tulák se skrýval v opuštěném objektu ve středočeských Strančicích, kde byl v únoru roku 2012 odchycen a po devítiměsíčním pobytu v Záchranné stanici pro zvířata ve Vlašimi jej obyvatelé Strančic věnovali do ZOO Tábor. Zde patří mezi miláčky návštěvníky. Jméno Petr rysovi přiřkli obyvatelé Strančic proto, že právě v den, kdy je v kalendáři uvedeno toto mužské jméno, rysa našli.
„Vzpomínám si na to, jako by to bylo včera. Byli jsme tímto vzácným nálezem překvapeni. Rys neměl čip, proto bylo těžké najít potenciálního majitele. Kontaktovali jsme mnoho míst včetně Karlovy univerzity a hledali řešení, kam jej umístit. Zda do nějaké zoo, či jej třeba vypustit na Šumavě do volné přírody. Po pobytu v Záchranné stanici pro zvířata ve Vlašimi jsme se rozhodli jej darovat do táborské zoo,“ popisuje záchranu rysa starosta dvoutisícové středočeské obce nedaleko Říčan Jiří Šindelář v knize Evžena Korce „Jak jsem zachránil ZOO v Táboře“.
Jak se plachá šelma dostala do obce, která leží necelý kilometr od rušné dálnice D1, nikdo netušil. Možné jsou dvě varianty - mohl se tam zatoulat z příhraničních hor, kde rysi většinou žijí, nebo utekl ze soukromého chovu. V novém domově na jihu Čech se rysímu krasavci se jménem Petr velmi daří a patří mezi miláčky návštěvníků. „Náš rys má za sebou velký životní příběh a jsme rádi, že u nás nalezl svůj nový domov. Nyní díky nové partnerce zde u nás může založit i vlastní rodinu,“ těší se na nový přírůstek ředitel ZOO Tábor Evžen Korec.
Rys ostrovid je původní velkou šelmou české přírody, ale už od středověku intenzivně pronásledovanou člověkem. Poslední prokazatelně doložený rys na českém území byl zastřelen na Táborsku v roce 1835. Až ve druhé polovině 20. století se začali rysi vracet migrací ze Slovenska a v 70. a 80. letech minulého století proběhly i cílené reintrodukční programy ochranářů. V současné době žije v České republice maximálně kolem sta jedinců. Bohužel jsou pod neustálou hrozbou pytláctví.
„Vypouštění rysů odchovaných v zoologických zahradách do volné přírody je obecně velmi komplikované a raritní. Šelmy zvyklé na člověka a bez možnosti přirozeného lovu v přírodě většinou dlouho nepřežijí. Přesto je chov poddruhu karpatského rysa v rámci evropského programu zoologických zahrad prioritní a to zejména z důvodu vytvoření záložního genofondu této největší kočkovité šelmy u nás,“ podotýká zoolog Kott.