Samec vzácného lemura mongoz se dočkal nevěsty

Po dlouhé době čekání a vyjednávání získala v polovině října ostravská zoo na doporučení koordinátorky evropského záchranného programu (EEP) 12letou samičku lemura mongoz. Samic tohoto kriticky ohroženého druhu je chováno v lidské péči velmi málo a získat perspektivní chovnou samici nebylo vůbec jednoduché. Samice se narodila v Zoo Mulhouse v roce 2004, v pěti letech putovala do Safari Zoo v Anglii a v deseti letech byla přemístěna do Zoo Le Pal ve Francii. Odtud byla v říjnu 2016 přivezena do Zoo Ostrava. Doposud a odchovala dvě mláďata (v obou případech to byli samci narození v roce 2011 a 2012). Samice byla krátce po příjezdu spojena s jedním z ostravských samců, protože právě na podzim a v zimě probíhá u všech druhů lemurů říje. Seznamování proběhlo velmi dobře, a proto věříme, že následující chovná sezóna bude pro náš pár úspěšná.

Chov lemurů mongoz v ostravské zoo započal v roce 2011, kdy jsme dovezli ze Zoo Salzburg čtyřleté samce (dvojčata narozená v Zoo Besancon, Francie). V roce 2014 nám koordinátorka chovu navíc přidělila i pár lemurů mongoz, ovšem starší a neperspektivní zvířata se zdravotními problémy. Proto je nová samice nejen velkou nadějí pro ostravský chov, ale i pro chov těchto vzácných lemurů v celé Evropě.

K 31. prosinci 2015 bylo v rámci Evropského záchovného programu chováno 49 jedinců (31 samců a 18 samic) ve 20 institucích. V evropské populaci se rozmnožuje jen několik samic a v letech 2006-2010 se v populaci nenarodilo dokonce žádné mládě. Během posledních pěti let proběhlo pouze šest porodů, z toho dvě mláďata nepřežila. Celkově populace v lidské péči stárne a u mnoha samic se tak snižuje pravděpodobnost, že ještě někdy zabřeznou.

Lemur mongoz (Eulemur mongoz) obývá suchý opadavý les a sekundární prales na Madagaskaru a vlhký les na ostrovech Comoro, kde byl tento lemur kdysi vysazen. V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je zařazen do kategorie „Kriticky ohrožený“, což je poslední před kategorií „Vyhuben“. Mongozi žijí v malých skupinách (monogamní adultní pár + jejich 1-3 ještě závislí potomci). V průběhu teplých měsíců (prosinec-duben) se projevuje více denní (nebo soumračná) aktivita. S počátkem suché sezóny (od května) začíná být aktivní více v noci a noční aktivita začíná postupně převládat. Během obou sezón v jejich potravě dominuje ovoce. V deštné sezóně si tuto potravu doplňují květy (zvláště kapoku – Ceiba pentandra) a nektarem. Mongozi jsou významnými opylovači. Během suché sezóny tvoří významnou část jejich potravy listí. Příležitostně také pojídají brouky, housenky a hmyz.