Seniorka Zamba

Ústecká zoologická zahrada si v pondělí 19. listopadu 2018 připomněla významné výročí – uplynulo přesně 38 let, kdy do zoo dorazili první nosorožci v historii zoo. „Jednalo se tehdy o dvě samice, Sašu a Zambu. O několik dní později (4. prosince) k nim přibyl ještě samec Dan,“ popisuje tisková mluvčí Věra Vrabcová.

Seniorka Zamba

Celé trio pocházelo z jihoafrické rezervace Umfolozi a do tehdejší Československé socialistické republiky se spolu s dalšími zvířaty dostalo díky expedicím Ing. Josefa Vágnera, ředitele královédvorské zoo. Dan a Saša bohužel před deseti lety uhynuli v důsledku vysokého věku, ale Zamba se stále drží. Její přesné datum narození neznáme, ale v době odchytu v roce 1972 byla cca dvouletá, takže díky tomu byl tehdy určen rok narození – rok 1970. V evropských zoologických zahradách žije ještě několik jedinců, kteří pocházejí ze stejné oblasti a jejich odhadovaný rok narození je podobný, takže Zamba co se týče věku nosorožců tuponosých se podle údajů ZIMS řadí na 4.-6. místo v Evropě. Každopádně v Unii českých a slovenských zoologických zahrad se jedná o nejstaršího jedince svého druhu,“ vysvětluje Věra Vrabcová.

Soutěžení o věk není vůbec podstatné, nejdůležitější je, že Zamba je stále čilá, i když její zdravotní stav samozřejmě souvisí s počtem let. „Věnujeme jí kvůli tomu zvýšenou péči a pozornost. Dostává více vitamínů, minerálních doplňků a medikamentů na výživu kloubů, krmnou dávku přizpůsobujeme jejím chutím. V chladnějším období tráví více času ve stáji, do venkovního výběhu ji pouštíme na kratší dobu, většinou okolo poledne, kdy je nejtepleji,“ sděluje chovatelka Michala Králová. „Na dnešní slavnostní den jsme pro ni připravili „dort“, který složením odpovídá běžné krmné dávce (jablka, mrkev, červená řepa, seno, šrot), ale jsou v něm výjimečně i nějaké dobrůtky navíc, jako např. banány, hroznové víno, kiwi či žlutý meloun,“ přibližuje Michala Králová.

„Máme radost, že Zambu podporují i naši partneři a k dnešnímu výročí jí věnovali řadu praktických darů,“ sděluje vedoucí ZÚ Lukáš Štěrba. „Firma Nutri Horse dodala vitamínové a minerální preparáty s obsahem mikroprvků, což představuje základní denní doplněk, který zajišťuje dobrou kondici a dobrý zdravotní stav. Firma Sundirect věnovala speciální topnou lampu, která bude umístěna ve stáji nad místem, kde Zamba leží, aby se nyní v zimě pod ní mohla vyhřívat,“ dodává Lukáš Štěrba.

Historie ústeckých nosorožců:

V roce 1980 přišla do Zoo Ústí nad Labem trojice nosorožců tuponosých, samec Dan a samice Saša a Zamba. Všichni dohromady utvořili stabilní skupinu, velkým úspěchem byla tři mláďata, která se narodila v letech 1986-1993. Jejich rodiči byl Dan se Sašou, Zamba nikdy mláďata neměla. Kromě Zoo Ústí nad Labem a Zoo Dvůr Králové se tento druh nikdy v žádné zoo v ČR nepodařilo rozmnožit.

První ústecké mládě, Sagan (nar. 1986), byl přesunut do Zoo v Cabarcenu ve Španělsku, kde se v roce 2013 poprvé stal otcem (sameček Cosme). Druhorozený Doran (nar. 1991) žil od roku 1996 v Belo Horizonte  (Brazílie), kde letos v únoru uhynul. Nejmladší Dino (nar. 1993) se po přesunu do Zoo Poznaň jako šestiletý úspěšně zapojil do reprodukce a narodila se mu zde celkem tři mláďata. Jedna z jeho dcer, samice Duma (nar. 2003) je nyní v Safari de Peaugres ve Francii, kde už se také úspěšně rozmnožuje. Její potomci, sameček Goliath (nar. 2012) a sameček Unesco (nar. 2015), vnuci Dana a Saši, jsou tak další generací našich nosorožců. Dino momentálně žije v Zoo Erfurt, přesun se uskutečnil v roce 2013.

Nosorožci ve volné přírodě:

Ve volné přírodě je situace nosorožců alarmující, neboť se stále stávají obětí pytláků kvůli ilegálnímu lovu. Důvodem jsou jejich rohy a tradiční pověra v jejich zázračné léčivé účinky. Podle údajů mezinárodní organizace Save the Rhino bylo v jižní Africe v roce 2015 zabito pytláky 1.175 jedinců. Jsou známy i případy, kdy byla zvířata pouze zraněna a rohy jim byly odřezány ještě za živa, takže utrpení těchto zvířat je nepředstavitelné. Početní stavy asijských nosorožců jsou mnohem nižší, zejména nosorožců sumaterských a jávských – jedná se pouze o několik desítek jedinců. V některých státech byl tento druh zcela vyhuben, příkladem je Vietnam, kde byl v roce 2011 zabit poslední nosorožec jávský zde žijící.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) v roce 2011 vyhlásil 22. září Mezinárodním dnem nosorožců. Cílem je ukázat na bezprostřední nebezpečí vyhubení, které těmto zvířatům hrozí, a na nutnost ochrany a účinného boje proti pytlákům.

Autor:
Vydáno: